Trénink mládeže na ledě a mimo led v přípravném období

V posledních letech začaly některé zimní stadiony u nás nabízet možnost využití ledové plochy celoročně. V souvislosti s tím začaly některé hokejové oddíly zařazovat trénink na ledě do přípravy mládežnických týmů také v průběhu května a června. Ve většině případů se jedná o jednu či dvě tréninkové jednotky v týdnu. Při mých rozhovorech s trenéry mládežnických kategorií se diskuze mnohokrát stočila i na toto téma. A měl jsem možnost vyslechnout rozdílné názory. Někteří trenéři jsou jednoznačně pro, jiní trenéři takový způsob přípravy odmítají. Někteří by rádi využili tréninku na ledě i v letní přípravě, ale bohužel nemají k dispozici stadion s celoročním provozem, jinde za ledem dojíždějí i několik desítek kilometrů, další by led k dispozici mít mohli, ale o trénink na ledě v tomto období nejeví zájem a trénují pouze na suchu.

Nejčastějšími argumenty proti kombinované letní přípravě je ekonomická náročnost pronájmu ledové plochy a také názor, že po sezóně si mladí hokejisté potřebují od ledu odpočinout, vyčistit si hlavu.

A jaká je praxe ve světě? Např. v severoamerickém systému mají své místo tzv. „spring hockey“ a „summer hockey“. Letní příprava tam probíhá individuálně, ale mladí hokejisté se zapisují do týmů „jarní“ nebo „letní“ ligy a mohou tak být na ledě prakticky celoročně. Některé kluby ve Švédsku a ve Finsku v posledních letech praktikují kombinovanou přípravu tak, že 5x týdně trénují na ledě i mimo led (každý den 1 tréninková jednotka na ledě a 1 tréninková jednotka mimo led).

Já nesouhlasím s názorem, že si hráči potřebují od ledu odpočinout. Jsem zastáncem kombinované přípravy v letním období, a to z následujících důvodů. Pouze hráči vybavení excelentními dovednostmi mají naději prosadit se v dnešním vrcholovém hokeji. Perfektní osvojení těchto dovedností a jejich automatizace vyžadují tisíce hodin specifického tréninku (viz. publikace od D. Coyleho nebo L. Bukače), to znamená, že se s takovým tréninkem musí začít u mládeže. Trénink na ledě v přípravném období je ideální k tomu, abychom ho využili právě pro rozvoj individuálních dovedností. Situace, kdy se v části ročního cyklu naprosto vypustí specifický trénink je z tohoto pohledu přežitkem.

Ano, pronájem ledové plochy není levný. Ovšem téměř vždy se dá nalézt řešení, které mladým hokejistům umožní jejich další hokejový růst. Ať už se bude jednat o sponzorský dar, nebo v krajním případě i o pokrytí nákladů ze zvýšených příspěvků (skupinový trénink individuálních činností na malém prostoru lze např. uspořádat pro 2 týmy současně, při počtu 36 hráčů a ceně 2500,- Kč za pronájem hodiny ledu by příspěvek každého hokejisty činil pouze 70,- Kč !).

Proto až budou trenéři mládeže v dalších sezónách sestavovat plán letní přípravy, doporučuji zjistit možnost mít v květnu a v červnu k dispozici ledovou plochu.