Trenérské semináře IIHF, konané při MS v Bratislavě

Jsme přesvědčeni, že Vás některé z přednesených myšlenek mohou zaujmout, obohatit a rozšířit Vaše informace k aktuálním směrům vývoje hokeje ve světě. V neposlední řadě doufáme, že bude otevřena diskuse k tématům jako například úprava pravidel v žákovských kategoriích, psychologická příprava, nebo kondiční příprava.

Nejzajímavější prezentace se budeme snažit dále rozpracovat a poskytnout trenérům v obsáhlejší formě.

V případě jakýchkoliv dotazů se neváhejte obrátit na účastníky semináře:

• Mgr. Petr Studnička (studnicka@cslh.cz)
• PhDr. Zdeněk Vojta (vojtazdenek@volny.cz)

Anotace jednotlivých přednášek

Prezentace se zabývala problematikou didaktiky při učení dovedností v mládežnických kategoriích. Popisuje používané didaktické metody (opakování, napodobování atd.). Zdůrazňuje odlišné zaměření tréninku v různých věkových kategoriích (senzitivní). Uvádí také metodickou řadu učení dovedností (staticky, pomalý pohyb bez odporu, rychlý pohyb bez odporu, pasivní odpor, aktivní odpor, hra – měnící se podmínky).

Dušan Benický (Slovensko) – Klíčové faktory bruslení

Autor se zkušenostmi s individuální přípravou hráčů různých věkových kategorií včetně hráčů NHL. Prezentace popisuje klíčové faktory působící na techniku bruslení (A- materiální vybavení – tvar a tvrdost boty, výška a profil nožů, broušení… B- tělesné předpoklady – postavení nohou, rovnováha a stabilita, funkční síla… C - biomechanika)

Luděk Bukač ml. (ČR) – trénink dovedností

V prezentaci je popsána tvorba myelinové vrstvy a její vliv na rychlost a kvalitu vedení nervového vzruchu. Je označena jako klíčový faktor ovlivňující úroveň dovedností. V další části jsou uvedeny 3 metodické kroky pro učení dovedností: A – základní pohyb (vzorec), B – cvičení s otevřeným řešením, C – cvičení na čtení situace a reagování
Typické vlastnosti, které ovlivňují dovednosti: změna rytmu, koordinace ruce-nohy, elasticita svalu, anaerobní pohyb, core. Pro učení dovedností doporučuje rozložit pohyb na menší části, naučit tyto části samostatně a následně opět poskládat do jednoho celku.

Darryl Easson (Kanada) – Hodnoty ledního hokeje

Filozofické zamyšlení o tom, co přináší sport a lední hokej. Myšlenky zabývající se přínosem ledního hokeje pro mládež by bylo možné efektivně využít při tvorbě strategie náborů dětí. Zdůrazněn je rozvoj osobnosti ve všech sférách, jako je např. disciplína nebo týmová spolupráce. Ale především je to zábava. Cílem tréninku není pouze rozvoj hokejových dovedností, ale také celkové osobnosti.

Darryl Nelson (USA) – základy silového tréninku 

Autor pracuje jako kondiční trenér v systému USA Hockey u reprezentačních týmů U17 a U18. Zdůrazňuje úlohu silové přípravy na herní výkon, za prioritu považuje připravit rychlé, silové bruslaře. Z toho důvodu se ve více než 80% tréninků zaměřuje na nárůst síly, kdy se provádí 1-5 opakování se zátěží 80-100% max.
Zdůrazňuje kvalitu provedení cviku správnou technikou, varuje před více opakováními v únavě a špatným technickým provedením. Převážně používá 3- dimenzionální cviky zahrnující koordinaci, do cvičení zapojuje více kloubů, provádí pohyby v různých směrech, cviky provádí odděleně na každou polovinu těla/končetinu.
Preferuje anaerobní energetické krytí silového tréninku, tj. provedení maximální rychlostí a silovým vkladem. Takový silový trénink zlepší schopnost používat rychlá svalová vlákna v každodenním specifickém tréninku.

Jim Brithén (Švédsko) – obranné dovednosti

Švédský odborník prezentoval téma v tréninku často opomíjené. Představil švédskou metodickou pyramidu (progrese od základny k vrcholu-viz. obr.+ český překlad).
Na teoretické bázi je komplexně řešena role hráčů v utkání ve fázi útočné i ve fázi obranné. Autor také stanovuje teoretické podmínky pro úspěšnou obrannou hru a vysvětluje základní používané pojmy. Zdůrazňuje, že individuální taktika by měla dobře zapadat do týmového systému. Čím lepší jsou individuální dovednosti, tím větší je zlepšení v týmovém výkonu. 

Eugen Laczo (Slovensko) – Biochemické a fyziologické parametry hokejistů

Autor ve svém příspěvku prezentuje studii provedenou v klubu Slovan Bratislava. Tématem jsou změny ve vnitřním prostředí hráče v průběhu utkání a bezprostředně po jeho skončení. Studie se opírá o hodnoty získané opakovanými odběry krve během utkání při střídání, v jednotlivých přestávkách a po utkání u hráčů s rozdílnou úrovní VO2max.Naměřené hodnoty objektivně popisují průběh zvyšování laktátu v krvi v průběhu utkání a rychlý pokles v závislosti na úrovni VO2 max.
Svými zjištěními autor boří některé zažité mýty o významu tréninku na zvyšování hodnoty VO2max na úkor intenzity činnosti. Dále pak mýtus o dlouhodobě přetrvávající zvýšené hodnotě laktátu po utkání. V diskusi autor poukazoval na možnost ovlivnění úrovně VO2max pomocí anaerobních cvičení vysoké intenzity a vysokého silového nasazení.
Studie je zajímavým příspěvkem k problematice stavy tréninku, volbě intenzity zatížení takovým způsobem aby co nejvíce korelovali s podmínkami v současné hře.

Marian Jelínek (ČR) – Stav mysli

Prezentace z oboru psychologie. Tematika toho co všichni intuitivně vnímáme, ale nejsme schopni pojmenovat a vysvětlit. Oblast kde se nalézá pravděpodobně největší prostor pro zlepšení sportovní výkonnosti. Otázka navození psychického stavu-zóny jako cíle psychologické přípravy před utkáním. Termín zóna je kvantifikací psychických dějů v mozku hráče v průběhu utkání. Možnosti navození tohoto stavu a charakteristika hráče nacházejícího se v zóně. Filosofie motivace hráče při utváření kladného postoje mladých hráčů a jejich seberealizace ve hře. Popis možné didaktické posloupnosti pro ovlivnění pozitivního postoje mladého hráče.

Jim Brithén (Švédsko) – Obranná vs. útočná taktika

V  této prezentaci autor nabádá trenéry k zamyšlení a uvědomění si své vlastní trenérské filozofie. Trenér určuje herní systém a tím stanovuje určitý standard (pokud hráčům řekne, že mají čekat ve středním pásmu, 8x z 10 situací to udělají, pokud hráčům řekne, že mají začínat útok za svou brankou, 8x z 10 situací to udělají). Trenér je zodpovědný za budoucnost svých svěřenců, trenér je ten, kdo každodenně ovlivňuje hráče. Důraz je kladen na vyváženost obrana/útok, hokej je 50% obrany a 50% útoku a je odpovědností každého trenéra naučit hráče obojí.
 Autor preferuje útočný, pozitivní hokej, který je v jeho filozofii nejlepší cestou ke zlepšování hráčů i celého týmu. Hráči by měli chtít hrát s kotoučem. Jeho zásady pro trénink útočné hry jsou: A) začít vždy útočit ihned z prostoru, kde jsme získali kotouč, B) vždy se s kotoučem pohybovat, C) první přihrávka je klíčová, D) po přihrání kotouče spoluhráči se nabízej do spolupráce anebo zajišťuj situaci.
 Opět je zmíněna švédská metodická pyramida, kde základem je správná technika individuálních dovedností a individuální taktika, která by měla zapadat do týmového systému.  
 

Jay Leach (USA) – Hra v oslabení

Přehledný výčet dovedností, které autor považuje za klíčové pro úspěšnou hru v oslabení a také popsané možnosti rozestavení hráčů při napadání a obraně středního pásma, po nastřelení kotouče do obranného pásma a při hře v obranném pásmu v oslabení 4-5 a 3-5. Vše doplněno grafickým znázorněním.

Robert Bereš (Slovensko) – Individuální kondiční příprava brankáře v přípravném období

Autor připomíná nutnost komplexní přípravy, za klíčové body považuje rehabilitační a kompenzační trénink, silný střed těla (core), reakci, frekvenci, startovní rychlost, obratnost a koncentraci. Za hlavní rozdíl mezi přípravou brankáře a ostatních hráčů je označen důslednější rehabilitační a kompenzační program vzhledem k přetěžování určitých svalových partií.

Štefan Mikeš (Slovensko) – Zdokonalování herních činností jednotlivce v systému hry družstva

Bývalý trenér slovenského reprezentačního družstva U20 poukazuje na možnosti zdokonalování herních činností jednotlivce během systémového tréninku. Procvičení individuálních herních činností je zároveň využito pro nácvik herních situací zapadajících do týmového systému (např. hra v útočném pásmu, přechod útočné modré čáry, založení útoku ze středního pásma nebo založení útoku z obranného pásma).

Joe Doyle (USA) – Bodyčeking a rozvoj hráčů (jaký věk je nejlepší povolit bodyčeking?)

V USA v současné době probíhá diskuze o tom, v jakém věku je nejvhodnější povolit plný bodyčeking v utkání. V současné době je bodyčeking povolený od kategorie PeeWee (11/12 let), záměrem USA Hockey je posunout tuto hranici do kategorie Bantam (13/14 let). Prezentace poukazuje na rozdíl mezi tělesným kontaktem (nastane mezi protihráči při oboustranné snaze hrát kotouč) a bodyčekem (hráč zjevně vráží do soupeře, který je v držení kotouče, bez snahy hrát kotouč). Hráči by dostali možnost věnovat se tréninku základních dovedností (bruslení, vedení kotouče, přihrávky, střelba) ve věku, kdy je jejich tělo na takové podněty maximálně receptivní (senzitivní období). 

Igor Tóth (Slovensko) – Kteří hráči jsou tahouny týmu?

Prezentace představuje statistický program, který sumarizuje výsledky jednotlivých hráčů i celých pětek, dosažené v utkání. Hodnocení je založené na výsledku tzv., které jsou porovnávány s bodovým ziskem týmu v utkání. Program umožňuje hodnotit výkon hráče v celé sezóně, v jejích částech, v utkáních doma nebo venku, v základní části nebo v play-off, proti konkrétním soupeřům atd.

Dušan Benický (Slovensko) – Zranění v profesionálním hokeji

Název příspěvku neodpovídá tématu a obsahu prezentace. Tématem je možnost prevence svalových zranění, které ve většině případů vyplývají ze svalových disbalancí způsobených specifickou zátěží. Autor poukazuje na příčinu vzniku tohoto typu zranění zejména v oblasti třísel a svalových úponů dolních končetin. Popisuje možnosti prevence těchto problémů zařazováním balančních cvičení a core tréninku.