Respekt nejen mezi hráči, ale i mezi námi trenéry

Zdůraznil bych respekt a úctu k trenérovi, k soupeři či spoluhráči. Podle mého názoru toto nechybí jen mezi hráči, ale i mezi námi trenéry. Nelze očekávat pouze přátelské vztahy, ale měli bychom se respektovat, dále se vzdělávat a ctít kolegialitu. Zapomeňme na předsudky typu: trenér, který nehrál hokej na vrcholové úrovni, nemůže být dobrý trenér. Nerozlišujme ani podle věku, mladý nemusí být nezkušený a naopak. Neříkejme: tento trenér není pro mne trenér, ať už z jakéhokoli důvodu.

Važme si těch kolegů, kteří publikují a přednášejí nám své postřehy z dnešního hokeje. Buďme kolegiální. Jsem přesvědčen o tom, že u nás jsou trenéři, kteří se chtějí vzdělávat, nenechají se ovlivnit osobními sympatiemi či antipatiemi a dokáží ocenit odbornost daného příspěvku. Jsem přesvědčen, že i tímto způsobem bychom se měli vzdělávat a posouvat se dále.

Náplní trenérské práce nejsou pouze cvičení na ledě či na suchu a jejich opisování. Jde o získávání poznatků od starších, ale i mladších trenérů, odborníků, o komunikaci, o prosazování svých přesvědčení, ale především o naslouchání. A proto si vážím a respektuji všechny trenéry i odborníky, kteří se budou snažit podělit o své poznatky či pocity, názory a zkušenosti pomocí publikací, přednášek nebo debat. I když zrovna s daným odborníkem či kolegou nebudu sympatizovat. Neboť se chci stále vzdělávat a obohacovat. Proto se nebojme a hledejme ne jen u nás, ale i v zahraničí více a více informací, které dokážeme převést v praxi. Nebojme se komunikovat a přijímat nové či starší názory, třeba i z jiných sportovních odvětví. Buďme otevřenější.

Nikoho z trenérů, odborníků nebo laiků nechci tímto vychovávat, umravňovat ani radit, jak se mají chovat a co mají dělat. Toto je pouze můj postřeh.