01.05.2011 | Miroslav Přerost

Poznatky o systematice hry švédských juniorských mužstev

Na základě pozorování hry juniorských mužstev, se kterými se česká devatenáctka střetla v dubnu během čtyř utkání ve Stockholmu a Linköpingu, mohu zobecnit základní poznatky o systematice hry švédských týmů v této věkové kategorii. Předkládám stručné shrnutí poznatků, které jsme s trenérskými kolegy u reprezentačního juniorského týmu zaznamenali.
Všechna utkání byla charakterizována velkým bruslařským úsilím hráčů švédských týmů. Bylo zřetelné, že všechny týmy mají velkou kvalitu v organizované hře, kterou jsou schopni provádět ve velké rychlosti a v koordinaci činností jednotlivých hráčů. Všechny týmy využívaly obránce k podpoře útočné aktivity. Vzhledem ke kvalitě bruslení byli hráči, kteří se dostávali hluboko do soupeřova území okamžitě po ztrátě kotouče vybruslit do původního postavení. Bruslení dodává tímto hráčům velké sebevědomí, které hráči poté uplatňují v dalších herních činnostech. Charakteristickým rysem všech utkání bylo velké množství důrazných osobních soubojů a hry hole proti holi v malých prostorech bez fyzického kontaktu. Všechny týmy nás v těchto činnostech převyšovaly.

Velkým pozitivem a výhodou všech týmů je jednotný herní systém shodný se systémem všech švédských juniorských reprezentací.

Charakteristika napadání a zakládání útoku:
  • Napadání v útočném pásmu: cílem je vytlačit soupeře mimo osu hřiště a vytvořit tlak 3 hráčů do malého prostoru, všichni napadající se dostávají za osu a nebo k ose hřiště. Po získání kotouče následuje tlak do branky s využitím blízkosti dalších napadajících hráčů. Předností je kompaktnost všech hráčů v systému napadání.
  • Při zakládání útoku ze středního pásma je kladen důraz na rychlý přesun hry po krátké ose hřiště a rychlá rozehrávka na útočníky, kteří v krátkém oblouku a v půlobratu jsou schopni kdykoliv přijmout kotouč a nebo jej  pouze protečovat do útočného pásma. Stálá vizuální kontrola kotouče všemi hráči umožňuje rychlou reakci na změny ve hře. Důležitým faktorem je podpora útoku obráncem, který rozehrával kotouč po krátké ose.
  • Založení útoku z obranného pásma je charakterizováno pohybem útočníků hluboko do pásma. Obránce kontroluje kotouč a snaží přihrát kotouč na krátkou přihrávku hráči na ose hřiště. Celé založení se vyznačuje kompaktností s možností rychlé reakce všech hráčů při ztrátě kotouče. Při podpoře bránícího útočníka v rohu hřiště při získávání kotouče zaujímá prostor ve středu pásma obránce z opačné strany.
Schémata jednotlivých herních prvků

Celkově se herní systém mužstev vyznačuje snahou tzv.hrát společně. Mužstva se snaží vytvářet tlak v malých prostorech a přečíslovat soupeře. Rychle přechází z fáze obranné do útočné. Výrazným rozdílem oproti naší hře je aktivní hra obránců v útoku a nezbavování se kotoučů obránci v obranném pásmu.