21.02.2014 | David Jahoda

O olympijské zlato se utkají poslední dva vítězové, bronz bude patřit Finsku nebo USA

S o č i – Semifinálové dvojice vytvořily celky, které na posledních dvou olympijských hrách nahlédly až do finále. Vše se nakonec vykrystalizovalo tak, že si o ten nejcennější kov zahrají země, které na zlato dosáhly právě před osmi lety v Turíně, potažmo naposledy ve Vancouveru. Na mysli jsou týmy Kanady a Švédska, které zvládly semifinálové boje s nádechem derby tím nejtěsnějším rozdílem. Finsko a Amerika se ze smutku musí rychle zmátořit a zkusit vydolovat „alespoň“ bronz.

Severskou bitvu o postup do finále zvládli lépe Švédové

Odvěcí rivalové ze severu Evropy na sebe narazili ve finále olympijských her v Turíně, proto se dá mluvit o odvetě. Švédové svým důsledným pojetím hry podpořeným výtečnými přesilovkami kráčeli v sočském turnaji bez ztráty květinky, Finové jednou prohráli, proto oproti Třem korunkám, které ve čtvrtfinále narazily na outsidera ze Slovinska, museli vyzvat domácí Rusko. Překonat Dacjuka a spol. se Selänneho partě povedlo. Sen finské legendy o olympijském zlatu se však znovu a téměř jistě navždy rozplynul.

Finové nemohli nasadit do branky nemocného Tuuku Raska, proto se v brankovišti objevil Kari Lehtonen. Od začátku ale potvrzoval, že o místo brankáře nemusí mít Finové strach. Už ve třetí minutě musel likvidovat velkou šanci na otevření skóre v podání Louiho Erikssona. Oba celky hrály velice vyrovnaně, v desáté minutě ale přišla nečekaná šance Finů, která volala po proměnění. Komarov ovšem v přečíslení dva na jednoho nastřelil jen Lundqvistovu rukavici. Ke konci třetiny měl možná ještě větší možnost skórovat rychlonohý Aaltonen, před brankou Švédů ale pálil trestuhodně mimo.

Branky byly k vidění až ve druhé třetině. První z nich padla po chybě brankáře Henrika Lundqivsta, jenž si nepohlídal střelu Olliho Jokinena z nulového úhlu poté, co zkušený Fin dojel puk u brankové čáry. Finové tak najednou výrazně ožili, poměrně brzy ale dokázal „Suomi“ vrátit zpět na zem Loui Eriksson. Ten zůstal na malý moment zapomenutý u pravé Lehtonenovy tyče a po fantasticky načasované a přesné přihrávce od Jonathana Ericssonona pohodlně srovnal stav duelu. Švédové se však nespokojili ani se současným stavem. Po vyloučení jediného finského střelce Olliho Jokinena dostal v přesilovce na modrou čáru nabito obránce Erik Karlsson. Ten se do rány opřel, co to jen dalo a puk následně proklouzl Lehtonenovou výstrojí až do sítě. Karlsson se svým čtvrtým gólem v Soči posunul do čela kanadského bodování turnaje.

Do třetího dějství tak šlo mužstvo „Tre Kronor“ s jednobrankovým náskokem v zádech a jak je všeobecně známé, Švédové jsou v bránění svého náskoku možná nejlepší v hokejovém řemeslu. Finové se sice v několika případech dostali do šancí, kdy s trochou štěstí mohl puk podruhé v utkání skončit za Lundqvistem, švédský brankář ale chtěl svou hrubku z první části svým spoluhráčům splatit. Postupem času začalo hrát Finsko vabank, z čehož vznikaly protiútoky, jak Hagelin, tak Eriksson však výhru Švédů definitivně nestvrdili. V poslední minutě tedy Erkka Westerlund zkusil hru bez brankáře, mistři světa z roku 2013 ale úlohu bránícího celku zvládli s bravurou.

Severská bitva tak do boje o zlatou medaili poslala po výsledku 2:1 mužstvo Švédska. Finové si stejně jako na loňském mistrovství světa zahrají o bronz se Spojenými státy.

Švédsko – Finsko 2:1 (0:0, 2:1, 0:0)
Branky a nahrávky:
32. Eriksson (Jonathan Ericsson, Backström), 37. Karlsson (Steen, Sedin) – 27. O. Jokinen (Vatanen).
Rozhodčí: Olenin (RUS), Peel (USA) – Amell, Carlson (CAN).
Vyloučení: 5:2. Využití: 1:0. V oslabení: 0:0. Diváci: 9 476.

Sestavy:
Švésko:
Lundqvist – Jonathan Ericsson, Kronwall (C), Hjalmarsson, Oduya, Edler, Karlsson, Ekman-Larsson – Alfredsson, Berglund, Steen – Backström, Eriksson, D. Sedin – Silfverberg, Johansson, Landeskog – Krüger, Nyquist, Jimmie Ericsson – Hagelin. Trenér: Pär Marts.

Finsko:
Lehtonen – Timonen, Vatanen, Määttä, Salo, Lepistö, Hietanen, Väänänen, Kukkonen – Selänne (C), Immonen, Granlund – Jokinen O., Ruutu, Jokinen J. – Kontiola, Korpikoski, Aaltonen – Lehterä, Pihlström, Komarov. Trenér: Erkka Westerlund.

Jediný gól poslal Kanadu po čtyřech letech znovu do boje o zlato

Zámořští fanoušci si souboj dvou hokejových velmocí Kanady a Spojených států přáli až v boji o ten nejcennější kov, odveta za finále z Vancouveru však během turnaje v Soči přišla už v semifinále. Před semifinálovým měření sil byli díky své soudržné a téměř bezchybné hře mírnými favority hokejisté USA, prognózy se však nepotvrdily. Do finále po čtyřech letech zamířilo mužstvo Javorových listů.

Od prvních minut se mohli diváci jak v hale Bolšoj, tak u televizních obrazovek kochat výtečným hokejem, který nabízel spoustu šancí. První třetinu si dle aktivity rozdělily oba celky na dvě poloviny. V té první byli lepší Američané, když si poměrně slušné gólové šance vytvořili Carlson a po něm také McDonagh, ovšem ani jeden z obránců USA proti Priceovi neuspěl. První vážnější příležitost Kanady si vytvořil Bergeron, Quick se ale proti němu dokázal v brankovišti včas roztáhnout, stejně tak jako proti pokusu Perryho, jenž se snažil kotouč zastrčit k tyčce. Chvíli před koncem první části měl naopak americký brankář štěstí, Kunitz totiž ukázal, že v Soči není v ideální formě a obrovskou možnost neproměnil.

Javorové listy však po příchodu z kabin nenechaly bezbrankové skóre dlouho stát na stejném bodě. Na modré čáře se chopil kotouče obránce Jay Bouwmeester, jenž střílenou nahrávkou našel před brankou hůl Jamieho Benna, který jemnou tečí uklidil kotouč za doposud bezchybného Quicka. V polovině utkání mohl Pacioretty vyrovnat, v předbrankovém prostoru ale nedokázal trefit skákající nabídku od Oshieho. O pár minut později naopak mohl Kanadu uklidnit Perry, ten ale ledabylé rozehrání Orpika nezužitkoval. Quick byl neustále v zápřahu, skvěle zasáhl i proti šanci Crosbyho, který se po obtočení kolem tyčky dostal do velké šance.

Američané stále nemohli dosáhnout kýžené vyrovnávací trefy. Kanaďané hráli vzadu velmi obezřetně a navíc podnikali i nebezpečné výpady směrem dopředu. To samé se dalo říct i o Spojených státech, navrch nad všemi však měli gólmani. Jak Crosby, tak van Riemsdyk si na gól museli nechat zajít chuť. Když snažení Ameriky sílilo, mohl kanadský postup stvrdit Kunitz, ten ale po zákroku Quicka nedokázal trefit odkrytou branku. Spojené státy musely zkusit hru bez brankáře, Kanada však svému soupeři už nedala možnost vyrovnat.

Jediná branka Jamieho Benna a bezchybný výkon brankáře Careyho Pricea tedy stačily Kanadě na to, aby přemohla USA a po čtyřech letech se dostala znovu do finále. Sen o obhajobě zlaté medaile tak nabírá výrazné obrysy. Američané se o svou „placku“ musí porvat s Finy.

USA – Kanada 0:1 (0:0, 0:1, 0:0)
Branky a nahrávky:
22. Benn (Bouwmeester).
Rozhodčí: Meier (USA), Sutherland (Kanada) – Dědulja (Bělorusko), Devorski (Kanada).
Vyloučení: 2:3. Využití: 0:0. V oslabení: 0:0. Diváci: 11 172.

Sestavy:
USA:
Quick – Suter, McDonagh, Carlson, Orpik, Fowler, Shattenkirk, Faulk – Parise (C), Kesler, Kane – Pavelski, van Riemsdyk, Kessel – Brown, Callahan Backes – Stastny, Oshie, Pacioretty – Wheeler. Trenér: Dan Bylsma.

Kanada:
Price – Keith, Weber, Doughty, Vlasic, Bouwmeester, Pietrangelo, Hamhuis – Kunitz, Bergeron, Crosby (C) – Getzlaf, Benn, Perry – Marleau, Toews, Carter – Duchene, St. Louis, Sharp – Nash. Trenér: Mike Babcock.