07.06.2011 | Luděk Bukač

Kreativita a herní řešení jsou v mládeži na prvním místě

Při mistrovských zápasech často slyšíme od trenérů mládeže: „Vyhoď kotouč z pásma!“, „Vytečuj kotouč po mantinelu!“, „Nastřel kotouč do hloubky!“. Tyto pokyny mají v určitých situacích svůj smysl. Na druhé straně musím říct, že kreativita v hokeji přichází od hráčů, ne od koučů, kteří chtějí často hru co nejvíce zjednodušit.
Poslední dobou jsem přečetl mnoho článků o výchově mladých hráčů v akademii FC Barcelona. Desetiletý hráč se v této akademii učí stejné herní principy, stejné dovednosti jako hráč A mužstva. Herní filozofie je stejná, tvoří klubovou identitu. Je založená na kreativitě, pohybu, špičkových dovednostech (přihrávka, zpracování, klamání, přechod přes protihráče). Hráči, kteří nejsou z blízkého okolí, chodí do akademie většinou ve 14 letech. Klub dbá, aby z hráčů vyrostli nejenom výborní sportovci, ale i skromní a ohleduplní lidé, kteří respektují ostatní. Prostředí je velmi skromné, dbá se na rodinnou atmosféru. Vzdělání je důležitou součástí procesu.

Blíží se srpnové přípravné období, přípravné zápasy. V těchto zápasech nejde o život. Navrhuji ještě více pracovat na individuálních dovednostech. Co je však důležitější, navrhuji při přípravných zápasech ještě více podpořit hráčovu kreativitu. Pokyny z první věty tohoto článku nahradit pokyny: „Hledej herní řešení!“; „Nezbavuj se kotouče!“; „Prosaď se jeden na jednoho, přejdi přes hráče!“; „Jako obránce, využij bruslařské mobility, dostaň se z tlaku a pak přesně přihraj!“.

Jako trenér vím, že je důležité bruslení, hráčův atletismus, kreativitu a cit pro hru však řadím
nejvýše. Ještě se vrátím k mládeži FC Barcelona. Při zápasech ctí tři základní principy. Zaprvé se snaží hrát vždy více s míčem než soupeř, útočněji, kreativněji. Zadruhé chtějí udělat méně faulů, nebýt zbytečně agresivní. Ctí sportovního ducha. Až na třetím místě je výhra, výsledek na tabuli. Nechtějí však vyhrávat, když zaprvé a zadruhé nefunguje.

Kontrola kotouče, skórování, přechod přes hráče a nezištná přihrávka jsou atributy, které u hráčů vytváří vášeň pro hru. Hráči pak více pracují na síle dolních končetin, aby mohli protihráče přebruslit, síle horních končetin, aby lépe stříleli a přihrávali.

Co se týče konceptu hry, tak mužstvo, které je zvyklé hrát více na kotouči (stejně jako FC Barcelona) je i aktivnější v obraně, nebo´t chce kotouč co nejdříve po ztrátě zase získat, aby mohlo opět útočit.
 
Dejte hráčům v přípravě na sezónu více herní volnosti v zápasech, nuťte je do herních řešení, nenadávejte jim za zkaženou kličku. Stimulujte kreativitu v tréninku, vysvětlujte hráčům co a jak mají dělat.

Jeden můj kolega, který odehrál za národní mužstvo ME do 18 a MS do 20 let, mi onehdy vyprávěl, jak se v nejdůležitější fázi své hokejové kariéry dostal k trenérovi, který mimochodem svého času pracoval také jako hokejový expert deníku Sport. Tento trenér, či hokejový expert mému kolegovi vždy sprostě nadával za to, co udělal špatně. Nikdy mu však neporadil, ani neřekl, jak to má udělat dobře.

Kreativní trenér vychovává kreativní hráče. Trenér, který hráčům umí vysvětlit, co po nich chce, získává jejich důvěru. Hráči moc dobře rozpoznají, co pro ně má smysl a co ne.