21.02.2011 | Luděk Bukač

Hodnocení výkonů U16 na turnaji ve Vierumäki

Na nejlépe obsazeném turnaji pro U16 v této sezóně jsme dopadli velmi špatně. Jednou stranou mince jsou naše výsledky a umístění, druhou porovnání naší kvality se světem. Realita je taková, že naši hráči jsou ve všech dovednostech horší než soupeř. To nás trápí daleko více než výsledky.

Výsledky vypadají velmi špatně, nejhorší výkon jsme podali proti Finsku. Nebruslili jsme, nehráli jsme do těla, na tempo jsme si zvykli až v poslední třetině. Paradoxně jsme uhráli nejlepší výsledek.

Proti Švédům jsme dvě třetiny hráli relativně vyrovnanou partii. Měli jsme však mnoho vyloučených a pět gólů jsme dostali v oslabení.

Nejlepší výkon jsme podali s Ruskem. Poměr střel byl 46 – 22 v náš prospěch. Nebyli jsme schopni se gólově prosadit, naopak jsme dvakrát dostali laciné branky do šatny, výkon našeho brankaře byl špatný.

Jediné, za co můžeme mužstvo pochválit, je nasazení, to je ale základ, který má na této úrovni každé mužstvo.

Krátce se chci pozastavit nad rozdíly v dovednostní úrovni našich hráčů a hráčů soupeře.

  • Jsme jednoznačně horší v bruslení na malém prostoru, v přechodech z jednoho pohybu do druhého. Chybí nám dynamika prvního kroku. Jde zaprvé o sílu dolních končetin. Naši hráči jsou spíše aerobně laděni, nemají dostatečně vyvinutou muskulaturu dolních končetin. Dále jde o techniku. Švédští a Finští hráči první a druhé pětky mají na ledě delší ice time než naši hráči, tempo však zvládají bez problémů. My jsme střídali stejně jako Rusové pravidelněji, naši hráči však chodí z ledu k.o. Na intenzitu hry této výkonnostní úrovně nejsme vůbec adaptování. Naši hráči pokud se v zápase dostali do gólové šance, tak šanci neproměnili, neboť pracovali celý zápas v diskomfortní zóně. Hráli v prostředí na které nejsou adaptovaní. Již další víkend však většina z nich dávala branky v dorostu.
  • Hra do těla. Některá utkání našich soupeřů byla neskutečně tvrdá. Každý souboj se dohrával, hráči se neustále měřili mezi sebou. Žádný z tvrdých zákroků nebyl pískán jako faul. Během prvního zápasu jsem se ptal některých našich hráčů, kolik odehráli osobních soubojů. Šlo o jeden, dva za celý zápas. Nejsme zvyklí hrát do těla. Jde o návyk, odvahu, jde o výzvu chtít každý souboj vyhrát.
  • Situace 1-1. Hráči soupeře se chtěli vždy v rovnovážných situacích prosadit. Odváží se jít i do dvou i tří protihráčů. Jdou kolmo do bránícího hráče a pak dělají kličku. Naši hráči jdou často již před bránícím hráčem obloukem od něho. Tento pohyb nedělá soupeři problém.
  • Blokování střel. Blokování se zabýváme již na několikátém srazu. V současném hokeji blokují jak útočníci, tak obránci a bránící hráč před golmanem. Naši obránce nemají tuto dovednost zažitou. Některý zápas to funguje (s Finskem), v dalším zápase se místo blokování přetlačují obránci se soupeřem(se Švédskem) a dostáváme tečované branky.
  • Mobilita obránce. Žádný soupeřův obránce nedá v rozehrávce kotouč zadarmo. Situace řeší herně. Každý soupeřův obránce je schopný vyvézt puk z pásma, je schopen přejít jeden na jednoho.
  • Krytí kotouče. Často si vystavujeme kotouč, který nám soupeř vypíchne. Nejlepší krytí měli Finové. V ÚP se udrží na kotouči, při přesilovce v pásmu.
  • Všechna mužstva praktikují agresivní forčekink. Zároveň stačí dobruslovat. Nikdo neodpočívá čekáním ve SP, všichni jsou neustále v pohybu.
  • Razance přihrávek. Zpracování kotouče v časové a prostorové tísni. Dvě základní dovednosti, které nám nesmírně chybí.
  • Vhazování. Náš nejlepší hráč na vhazování byl na 9 místě. Jde o rychlé ruce a sílu v pažích. O vánocích se danému problému na soustředění věnoval Jarda Kverka.
  • Zakončení pod časovým a prostorovým tlakem. Daří se nám, pokud na vše máme dostatek času. Často se nedostáváme do prostoru kolem branky odkud padá nejvíce branek.

Za výběr mužstva jsme s Davidem Brukem zodpovědní a vybraným hráčům věříme. Na příští sezónu jsme připravili program čtyř letních soustředění. Jsme přesvědčeni, že hráče dovednostně zlepšíme.  Základem je bruslení.

Zároveň musím konstatovat, že pro každého hráče je nejdůležitější celoroční a dlouhodobá tréninková práce. Všichni musíme zásadně zvýšit náročnost, intenzitu, pracovitost. Musíme rychleji přenášet nové trendy do klubového tréninku. Alfou a omegou naší práce musí být trénink dovedností. Hráči, které trénujeme jsou pouze jednou v životě mladí, ten kdo propásne tento věk propásne šanci, která se již nikdy nevrátí. Ten, kdo nemá v mládí vzdělaného, zapáleného a férového trenéra má smůlu.

V tomto roce jsme na domácí akce pozvali několik trenérů (Pavel Arnošt, Petr Studnička, Vladimír Krampol, Jakub Volek, Jaroslav Kverka). V budoucnu budeme rádi spolupracovat s dalšími trenéry. Pokud máte zájem zúčastnit se dalších akcí (letní soustředění, domácí zápasy v ČR) mužstva U16 či U17 a poznat práci u národního mužstva pošlete mi mail na bukac@cslh.cz. V našich možnostech je vždy jeden trenér na akci, preferujeme trenéry ELD a ELJ.