V případě devatenáctiletého mladíka pramení dílčí úspěchy z týmové pohody, kterou Kometa v letošním ročníku DHL extraligy juniorů našla. Boltvan z jejího kádru v žádném případě nevyčnívá – je jen jedním z řady hráčů, díky nimž Brňané vedou východní tabulku juniorské extraligy.
Konkrétně jedním z šesti, kteří nasbírali přes dvacet kanadských bodů. Tím se nemůže pochlubit žádný jiný tým v soutěži.
Adam Boltvan v současnosti vede produktivitu soutěže s 13 góly a 16 asistencemi. „Je to práce všech kluků v týmu, není to jenom o mě. Jsem rád, kde jsme jako tým, a že se nám hraje dobře. Myslím si, že v létě jsme se výborně připravili, osobně jsem do přípravy za posledních pár let dal velmi velké úsilí,“ zmiňuje šikovný útočník.
V tuto chvíli už máte téměř jistý postup do vyšší nadstavby, kde potkáte čtyři nejlepší týmy ze západu. Jak se na to těšíte?
Určitě to zase bude něco jiného. Extraliga je velmi vyrovnaná, i když se hraje takto ve dvou skupinách. Budeme rádi, když si uhájíme prvenství a půjdeme do nadstavby s tím, abychom si šli pro co nejlepší výchozí místo pro play off.
Tušíte, jaká bude síla týmů na západě?
Vůbec nevím. Výsledky druhé skupiny samozřejmě sledujeme, týmy určitě budou založené zase na jiných systémech. Myslím si ale, že ten náš má velikou sílu a veliký potenciál, abychom to dotáhli daleko. Teď to jenom využít. Musíme se na každého soupeře nachystat. Bude to novinka, ale půjdeme do toho stoprocentně nastavení.
Vy si k juniorce přidáváte první starty v extraligovém áčku. Jak si jich vážíte?
Jsem rád za každou příležitost, kterou mi trenéři dají. Když jsem byl malý, tak jsem extraligu sledoval v televizi, a když tam teď můžu hrát, je to takový menší splněný sen. Ale pořád si jdu za tím, abych se víc a víc prosazoval, abych co nejvíc hrál a užíval si to.
Je to velký skok?
V chlapech se hraje vyspělejší hokej. Ti borci vědí, kde mají stát, a hlavně je to mnohem tvrdší, všichni jsou tam větší. V tom vnímám největší rozdíl, hra je fyzičtější.
Dalším splněným snem bude reprezentace?
Ano. Osobně jsem nečekal, že ve dvacítce budu nominovaný na první sraz. Ale jsem za to moc rád a je to pro mě čest. Budu se chtít předvést, aby mě to zase nakoplo do další části sezony.
A třeba nejen sezony…
Samozřejmě. Je to určitá odměna za úsilí, které do toho dávám. Snažím se hokejem bavit a tohle je nový impuls.
V listopadu ale často přichází pro nováčky z juniorské extraligy tvrdý náraz, když potkají Finy a Švédy otřískané seniorským hokejem. Máte z toho respekt?
Možná jsou někteří kluci trochu vyspělejší, někteří techničtější, ale jsou to stejní kluci jako my. Myslím si, že když se dobře nastavíme, tak to půjde s jakýmkoli soupeřem. Ale je pravda, že jak tam budu poprvé, tak úplně nevím, co od toho čekat. Bude to náraz, jak jste říkal, ale budu se s tím snažit poprat. Půjdu do zápasů s tím, že je chci ještě převýšit a pomoct týmu i v reprezentaci.
Reprezentoval i váš starší bratr Jakub, který byl v brněnské mládeži kapitánem a také několikanásobným mistrem republiky. Znamenal pro vás velkou inspiraci?
Já jsem začínal s hokejem trochu později, až ve druhé třídě. Můj brácha mě hodně inspiroval v tom, že jsem ho chtěl hrát. Na nástěnce ve třídě nám vyvěsili plakát s náborem na hokej, a tím, že jsem věděl, že můj brácha hraje tady za Kometu, a jezdil jsem se na něj z Břeclavi dívat, tak jsem na to kývl. Šel jsem to zkusit a chytlo mě to. Když jsem se na něj díval, hodně mě to posouvalo.
S hokejem ale po juniorských letech víceméně skončil. Čím to?
Myslím si, že byl velmi talentovaný, a je to samozřejmě škoda. Mohl využít svého potenciálu, ale bylo to jeho rozhodnutí. Sám asi moc dobře ví, jestli bylo dobré, nebo špatné. Myslím si, že je spokojený. Dal se na školu a teď žije v Kanadě.
Vy do hokeje chcete šlapat naplno i dál?
Mě hokej neskutečně baví a miluju ho. Jsem rád, že mi brácha i teďka dává rady, přestože už nehraje. Má víc zkušeností. Já chci ale určitě s hokejem pokračovat dál.
Foto: Markéta Křížová; Ronald Hansel, Juniorský hokej