Naposledy se obě země střetly v dubnu na světovém šampionátu v Ottawě. Z vítězství 3:1 se tehdy radovala sborná, která nakonec vybojovala bronzové medaile a naznačila, že i na olympijských hrách v Soči bude chtít dosáhnout na evropský primát. Češky se naopak při své historické premiéře mezi elitou nedokázaly vyhnout okamžitému sestupu zpět do Divize I. Zvýšená motivace na návrat ale nese název Přerov. Právě před moravským publikem, které vytvořilo skvělou kulisu už při MS juniorek v roce 2012, přijde očekávaný finiš letošního ročníku.
Na znojemském kempu však v mnoha ohledech nebylo znát, že se střetávají soupeřky z jiných skupin mistrovství světa. Už první třetinu úvodního zápasu odehrály Češky ve výborném tempu a dvě akce prvního útoku Pejzlová – Povová – Chmelová se postaraly o vedení 2:1. Krátce po polovině utkání ale přišly i s vydatnou porcí štěstí dvě slepené branky ruského týmu, který si těsné vedení 3:2 pohlídal až do závěrečné sirény.
„V prvním zápase jsme byli lepší. Co jsme se poté dívali na video, na vyložené šance jsme vyhráli aspoň 8:4. To byl z naší strany asi nejpovedenější zápas,“ řiká hlavní trenér českého výběru Jiří Vozák. Gólové příležitosti nechyběly jeho svěřenkyním ani o den později, jako první se ale ujala až ta ze startu třetí třetiny, kdy Tereza Vanišová vyrovnala na 1:1. Dvanáct minut před koncem však Rusky ve hře čtyř proti čtyřem strhly skóre zpět na svou stranu a také další těsnou partii ovládly nejtěsnějším rozdílem. Tentokrát po zásluze. „Dá se říct, že se nám povedla pouze třetí třetina, v níž jsme soupeřky zatlačili,“ hodnotí Vozák prostřední souboj.
Rovněž na třetí pokus se zdálo, že oba celky od sebe příliš dělit nebude. Přesilovkový gól Anety Tejralové po sedmi minutách byl odměnou za českou aktivitu, ještě před sirénou ale přišla silná půlminutovka Rusek a zkraje druhé třetiny už byl stav dokonce 1:3. Právě tehdy se ukázala největší slabina národního týmu – jakmile nasedl zpátky na koně, nedokázal proměnit své gólové šance. Mrzely zejména dvě příležitosti kapitánky Polenské.
Zato Rusko prokázalo o třídu lepší efektivitu a skóre dotvořilo až do hrozivé podoby 6:1. „Ze třetího zápasu musím nejvíc zkritizovat neproměňování šancí a hrubé chyby jednotlivkyň, po kterých jsme dostali góly,“ vydává se český kouč po stopách vysoké prohry. „Nejsme schopni dát gól, i když soupeřky přestřílíme. To je slabina našeho týmu už delší dobu.“ Střelecký poměr byl pro české barvy příznivější v sobotním i nedělním duelu.
Češky pod kormidlem nového hlavního trenéra
Především pohyb a aktivní herní projev jsou parametry, na kterých může reprezentace v důležité sezóně vystavět úspěch. V trojzápase se soupeřem zvučného jména Češky rozhodně nezklamaly. „Hrajeme s Ruskami naprosto vyrovnané zápasy, nevybraly si nás náhodou. Je pro nás velká čest, že se nám sám nabídl třetí tým světa. Asi jsme pro něj dobrým soupeřem na přípravu do Soči,“ usuzuje Jiří Vozák. „Už jsme se dozvěděli, že s námi chtějí hrát i příští rok. To je pro náš ženský hokej skoro až poklona.“
Důležitý obrázek si hlavní muž české střídačky udělal také v otázce brankářek. Ve Znojmě odchytaly po jednom zápase zástupkyně nastupující generace Klára Peslarová s Barborou Dvořákovou a také zkušenější Kateřina Bečevová. „Jejich výkony jsme si rozebrali a udělali z nich nějaké závěry. Jsem rád, že jsem mohl vystřídat všechny gólmanky,“ uvědomuje si trenér důležitost brankářského postu pro vrchol sezóny. Českému týmu z osobních důvodů chyběla Radka Lhotská, která byla jedničkou na všech velkých turnajích poslední doby.
Znojemský týden byl pro Jiřího Vozáka první akcí v roli hlavního trenéra. Tu převzal na úsvitu nového ročníku jako dosavadní asistent Karla Manharta. „Dělal jsem mu asistenta dva roky a vlastně skoro na všech věcech, které byly zavedené, se nic nemění. Samozřejmě se v nich snažíme stále zlepšovat, ale u tohoto programu jsem dva roky a teď vyloženě nic neměníme,“ zdůrazňuje Vozák, že pod jeho vedením pokračuje reprezentace v dosavadním kurzu.
Na konci letošní cesty stojí jeden velký cíl – před vlastním publikem v Přerově vyhrát divizní mistrovství a vrátit se mezi nejlepších osm týmů světa. Soupeřem českého týmu budou Dánsko, Francie, Norsko, Rakousko a Slovensko. „Je to velkou výzvou pro hráčky i pro nás, trenéry,“ přiznává Jiří Vozák česká očekávání. „Jen mě mrzí, že nemůžeme být jako tým častěji pohromadě, hráčky jsou během sezóny v Americe i po Evropě. Čeká nás jen jedna společná akce, na druhé nebudou hráčky ze zámoří. Pak už bude následovat příprava na mistrovství světa, kde bude celý kolektiv pohromadě,“ představuje hlavní kouč plán sezóny národního výběru.
V roli manažersko-trenérské David Moravec
Čeští trenéři se mohou spolehnout také na pomoc čerstvé tváře u ženské reprezentace. Novým manažerem týmu se stal David Moravec, olympijský vítěz a dvojnásobný mistr světa, který po loňském ročníku ve druholigové Karviné ukončil aktivní kariéru. Během tréninků i zápasů v průběhu celého kempu bylo vidět, že u týmu rozhodně nemá jen jednu roli.
Už vloni však působil na stejné pozici u mužského výběru do devatenácti let, nejde tak pro něj o velkou novinku. „Funkci mám hlavně manažerskou, ale víceméně je zdvojená. Snažím se být trenérům nápomocen, říci jim něco ze svých zkušeností,“ popisuje Moravec vzájemnou spolupráci. „Když potom u hráček vidím nějaké chyby, vštěpuji jim určité základy. Snažím se jim poradit nejenom slovy na tabuli, ale také názorně. Doufám, že jim to pomůže posunout se dál,“ věří.
Ve Znojmě se tak uskutečnil pomyslný souboj dvou hokejových legend. Manažerem ruského týmu je už od loňského prosince Alexej Jašin, jehož angažování bylo spojené s blížící se olympiádou na domácí půdě. „Naše osudy jsou vlastně stejné, oběma se nám uzavřely kariéry. Myslím, že pro vývoj každého hokejisty je dobře, když mu Alexej Jašin ukáže, jak se to hraje a co se má dělat. Prošel svět, byl dlouho v Americe. Tam jsou zase jiné věci a on má jiné zkušenosti, takže je dobře pro celosvětový hokej, když je předává dál,“ nešetří Moravec slovy uznání směrem ke svému protějšku.
Z jeho pohledu spočívá největší rozdíl mezi ženskými týmy Česka a Ruska v individuálních dovednostech. „Máme na to fyzicky s nimi hrát, aktivně se účastnit hry. Rusky jsou ale schopné být na puku daleko jistější, vzít na sebe odpovědnost. To byla největší odlišnost na tomto kempu. Dvakrát jsme je přestříleli, ale nikdy jsme nebyli schopni dát víc gólů a vyhrát,“ doplňuje David Moravec své hodnocení úvodní akce sezóny.