Vytíženost našich hráčů v domácích soutěžích

V současné době hraje v seniorské extralize pět hráčů ročníku 1993, výraznější roli v mužstvu má pouze Tomáš Hertl. Z ročníku 1994 nastoupil pouze Dominik Simon. V první národní lize hraje z ročníku 1993 sedm domácích hráčů, z ročníku 1994 nastoupil pouze jeden. Vždy, když jsme měli úspěch s národním mužstvem do dvaceti let, byla většina hráčů z domácí extraligy. Hráči měli zároveň v seniorských mužstvech významnou roli.

Ve Švédské seniorské Elitserien je věkový průměr 25,8 roku. V Allsvenskan (což je naše I. liga) 24,3 let.

V extralize juniorů hraje 24 hráčů ročníku 1995 (15 reprezentantů U18), 5 hráčů ročníku 1996. 

V porovnání s hráči Švédska, Finska a Ruska U18, je to velmi málo. Tři hráči finské U18 hrají seniorskou SM ligu. Hráči švédské U18 už mají také starty za seniorská mužstva. Ve Švédsku a Finsku se mladí reprezentanti výrazně prosazují v nejvyšší juniorské soutěži.

Z našich hráčů se v juniorských mužstvech ze začátku velmi prosazují chomutovští hráči Kaše a Kampf.  Tento týden však půjdou oba hráči místo, aby hráli dále v juniorském mužstvu, „vypomáhat“ dorostu, protože je v nesnázích.

Již jednou jsem na toto téma psal. Celé hokejové hnutí mluví o nedostatku individualit v nastupující mladé generaci. Na jedné straně si všichni přejeme lepší výsledky mládežnických reprezentací, na druhé straně nemáme velkou důvěru ve své mladé hráče. Na jedné straně nám výrazně stárnou naše seniorská mužstva, na druhé straně nedáme prostor mladým. Pokud jste viděli středeční utkání Rytířů z Kladna proti Slávii Praha, tak kromě hráčů z NHL byli podle mého nejlepší mladí hráči Žejdl a Hertl.

Často jde rozvoj hráčů stranou klubovým zájmům (umístění mužstev, postup do nadstavbové části atd.). Někdy se k hráčům chováme stylem „drž pusu a krok“. Když nebudeš poslouchat, vypadni. Souhlasím, že morálka našich hráčů  není vždy nejlepší. Osobně však nemám za osm let v Českém hokeji s žádným hráčem negativní zkušenost. Hráče musíme dlouhodobě vychovávat, usměrňovat, věřit jim, dát jim prostor, aby se realizovali. Žádného hráče nezlomíme nátlakem. Pokud chceme, aby hráč pracoval podle našich instrukcí, musí to vycházet ze samotného hráče. Hráč musí být přesvědčen, že to co dělá, je mu ku prospěchu.

Často píši o tom jak vychovávají „cizince“ Jakuba Vránu (ročník 1996) ve švédském Linkopingu. Nejde o jejich odchovance. S klubem však má podepsanou smlouvu. Klub si je vědom jeho potenciálu pro první tým a dělá vše pro to, aby Jakub v příštím roce za tento tým i hrál.

Mladé hráče do budoucna nebudeme mít, pokud se nebudeme pečlivě věnovat jejich růstu, nedáme jim větší herní prostor. Stejné je to s reprezentačními výběry. Pokud nebude mít dvacítka většinu hráčů z Extraligy seniorů, bude velmi těžké udělat výsledek.