Rozcvičení je zaměřeno na rozehřátí celého organismu hlavně nachystat svaly k určitému výkonu – k aktivaci svalů, k pravidelné maximální svalové kontrakci. Kontrakce je mechanický proces, který je vyvolán nervovým impulsem. Maximální svalová kontrakce vytvoří maximální výkon svalu. Proto je nutné v úvodní části dynamickým rozcvičením svaly rozehřát, aby byly svaly schopny vytvořit maximální výkon (maximální kontrakci). Při rozcvičení využíváme cviky spíše s izotonickou kontrakcí svalů.Svalové kontrakce probíhají proti různě velkému odporu, který ovlivňuje charakter intenzitu svalové zátěže.
Rozeznáváme 2 základní typy svalové kontrakce:
- Izometrická kontrakce – zvyšuje se svalové napětí, sval nemění svou délku, generuje (produkuje) sílu.
- Izotonická kontrakce – napětí svalu zůstává konstantní, sval mění svou délku. Dochází k pohybu v kloubu, proto zátěž označujeme jako dynamickou.
Rozeznáváme 2 typy stahu.
- Při zkrácení svalu hovoříme o koncentrické kontrakci, při prodloužení o excentrické kontrakci.
- Při provádění pohybů v přirozených podmínkách se oba typy kontrakcí současně na různé úrovni kombinují.
Dynamické rozcvičení obsahuje převážně cviky s izotonickou kontrakcí. Sval se kontrakcí smrští a natáhne. Při zkrácení svalu – koncentrické kontrakci dojde i k protažení, k aktivaci antagonisty svalů a při několikanásobném opakování dojde k většímu protažení antagonisty a to způsobí také větší kontrakci svalovou a tím větší činnosti svalu a také větší excentrickou kontrakci. (praktický příklad: práce s břišním svalstvem – centrum těla – při kontrakci břišní dojde k zapojení antagonisty vzpřimovače páteře, čtyřhranný sval bederní)
Dynamické rozcvičení způsobí lepší svalovou kontrakci. Svalová kontrakce, není nikdy pouhou mechanickou záležitostí. Podílí se na ní ve vzájemné souhře řada složitých a velmi jemných nervosvalových mechanismů, zajišťujících např. základní napětí svalu, koordinaci pohybů
nebo ochranu pohybového aparátu před poškozením. Při dynamickém rozcvičení je nutné volit cviky, které jsou specifické pro určitý sport, sportovní
disciplínu. Volíme takové cviky, aby svaly a jejich svalová kontrakce byly co nejbližší pak danému výkonu.
V rozcvičení například v ledním hokeji využíváme cviky imitující bruslení, hlavně cviky, kde zapojíme adduktory, abduktory, čtyřhlavý sval stehenní, dvojhlavý sval stehenní, flexory kyčle atd. a cviky pro horní část těla ke střelbě s hokejkou, využíváme cviky k zapojení komplexně břišního lisu (centrum těla), široký sval zádový, předloktí, atd.
(praktický příklad: imitace bruslení – výkrok pravou, šikmo vzad a druhá noha, kolena pravý úhel - protažení a aktivace svalů dolních končetin)
Volíme cviky, aby svaly byly nachystány ke správnému využití v plném, maximálním výkonu. Dynamické rozcvičení způsobí, že svaly v daném výkonu provedou pohyb do maximálního rozsahu a výsledky v pohybu – ve svalové kontrakci jsou maximální. Volíme cviky specifické a díky správně voleným cvikům se svaly zahřejí dostatečně tak, že nedojde ke zranění pohybového aparátu v plném výkonu.
Specifická rozcvička hráče LH musí obsahovat změny směru, zapojení horních končetin, čtení pohybu a reakci na tento pohyb.
Provádět před každým tréninkem a zápasem. Vhodné pro všechny kategorie.