Většina současných reprezentantů začínala v menších klubech

„Dotazník vyplnilo šestašedesát hokejistů, většinou se zkušenostmi z mistrovství světa nebo olympiády,“ uvedl jeho autor, generální manažer reprezentace Slavomír Lener. „Myslím proto, že jde o reprezentativní vzorek a získané údaje mají zajímavou vypovídací hodnotu.“

Ukazují mimo jiné, že většina budoucích reprezentantů (43 respondentů, tj. 65,2 %) začínala s hokejem mimo tradiční extraligové kluby, v oddílech, jejichž dospělá mužstva hrají první a druhou ligu nebo krajské soutěže „Pro budoucnost našeho hokeje je proto nesmírně důležité, aby hokej v těchto menších klubech zůstal a rozvíjel se,“ doplnil Slavomír Lener. „Jen namátkou stojí za to zmínit, že například David Krejčí začínal ve Šternberku, Tomáš Rolinek ve Žďáru nad Sázavou, Tomáš Fleischmann v Kopřivnici, Jakub Kindl v Šumperku, Jiří Tlustý ve Slaném, bratři Michálkové v Jindřichově Hradci, Roman Polák s Rostislavem Oleszem v Porubě, Tomáš Mojžíš s Petrem Čáslavou v Kolíně, Martin Zaťovič v Přerově, Martin Ševc v Nymburku, Patrik Eliáš, Vladimír Sobotka a Ondřej Němec v Třebíči, Martin Růžička v Berouně…“

Více než polovina reprezentantů (56,0 %) začínala s hokejem mezi čtyřmi a pěti lety, mladší věk uvedlo 13,7 % a starší 30,3 % dotázaných. Nejvíce hráčů (43,9 %) přestoupilo do většího klubu ve starších žácích, většinou mezi čtrnácti a patnácti lety, dalších 29,2 % v dorostu. V mladších žácích poprvé přestoupilo 7,3 %, po dovršení osmnácti let naopak 14,6 % dotázaných. „Potvrzuje to názor, že hráči by měli do velkých klubů přestupovat až v kategoriích starších žáků nebo mladšího dorostu,“ uvedl Slavomír Lener.

Jako doplňkový sport, kterému se vedle ledního hokeje věnovali v kategoriích žáků či dorostu na soutěžní úrovni, označila více než polovina hráčů (55,0 %) fotbal a 21,7 % tenis. Podíly dalších odvětví (atletiky, basketbalu, cyklistiky, florbalu, golfu, házené, hokejbalu, juda, stolního tenisu, volejbalu) se pohybují v procentech, téměř čtvrtina dotázaných (24, 6 %) na druhé straně uvedla, že se na soutěžní úrovni věnovala pouze hokeji. „Doplňkové sporty přitom mladým hráčům prokazatelně pomáhají,“ řekl Slavomír Lener, „ať už jde o jejich pohybové dovednosti nebo psychiku.“

Mezi faktory, které jim v jejich sportovní kariéře nejvíce pomohly, zmiňovali hráči národního mužstva nejčastěji podporu rodičů (75,8 %), touhu prosadit se, dostat se do reprezentace a NHL (62,1 %), kvalitu mládežnických trenérů, tréninků a přípravy ve sportovních centrech (56,0 %), fakt, že hokej pro ně byl v první řadě zábavou (51,5%) a vůli obětovat mu více než ostatní (31,8 %).

Potěšující je, že 82,1 % dotázaných hráčů s reprezentačními zkušenostmi by chtělo v ledním hokeji působit i po skončení aktivní kariéry, nejčastěji jako trenéři mládeže nebo dospělých. Další (12,8 %) nevědí nebo se dosud nerozhodli, zbývající část (5,1 %) vidí svoji budoucnost jinde než ve sportu a ledním hokeji.