U20: Splněný sen, zářil Štancl. Hráčům jsme vlili sebevědomí, dodal trenér

Lepší začátek si Češi ani nemohli přát. Hned zkraje utkání se prosadil Ondřej Becher a bekhendem jen zazvonil o horní tyčku. „Byli jsme výborně připravení a věděli jsme, že jim nedáme nic zadarmo. Snažili jsme se hrát nejlepší možný hokej, který umíme. Překvapilo je to,“ přiznal Tomáš Cibulka.

Po chvíli pak využil volného prostoru na levém kruhu Jakub Štancl a ranou k tyči otevřel skóre. „Dostal jsem to od Dominika Rymona perfektně do jízdy, viděl jsem, že má gólman u tyče místo, spadlo to tam,“ popsal akci střelec branky.

Vyrovnaná hra národnímu týmu nevadila a po několika ubojovaných soubojích zvýšil po ráně od modré čáry Tomáš Cibulka, který po zápase přiznal, co se mu honilo v hlavě: „Chtěl jsem to trefit na bránu a dát co největší ránu. Asi určitě životní trefa,“ zasmál se.

Úvodní třetinu Češi vyhráli 2:0, ale možná právě to vyburcovalo soupeře k diametrálně odlišnému výkonu. „Ubrali jsme trošku nohu z plynu, mysleli jsme si, že to půjde jednoduše. Mysleli jsme si, že tam spadnou další dva góly, uhrajeme to a bude to jednoduchý zápas. Jsou to ale Kanaďani, zarputilí, hrají do těla a nakoplo je to ještě víc a bylo to ve druhé třetině vidět,“ přiznal Cibulka.

Pochvala Hrabalovi i ostrá slova trenéra

Nejprve ranou do šibenice snížil Matthew Wood, pak se střelou pod víko prosadil i Jake Furlong. Bez skvěle chytajícího Michaela Hrabala to však s Čechy mohlo dopadnout mnohem hůř. „Být gólmanem je hodně o mentalitě, čistá hlava, soustředit se na další zákrok, to je potřeba. Je to moje práce se snažit chytit každý puk. Jsem rád, že tu jsou dlouhé komerčky, alespoň mám čas si oddychnout. Byl to celkem záhul, dlouho nás tlačili,“ komentoval skromně.

„Držel nás v momentech, kdy měl. Neměl to vůbec jednoduché, ale samozřejmě mu hráči pomáhali, měli jsme spoustu zblokovaných střel. Bylo tam obrovské týmové nasazení,“ potěšilo Patrika Augustu.

Do šaten se odcházelo za vyrovnaného stavu. „2:2 po dvou třetinách s Kanadou ve čtvrtfinálovém zápase. Výsledek, který bychom brali, kdyby nám to někdo řekl včera nebo ráno,“ řekl český lodivod. Co bylo jeho cílem před rozhodující dvacetiminutovkou? „Nalít hráčům trošku sebevědomí a upozornit je na věci, kdy mohou být sebevědomí a něco si zkusit.“

„Museli jsme přestat být pos*aní, to byla i slova trenéra. Začít hrát hokej a neodpalovat puky,“ přiznal Cibulka. Nástup do závěrečného dějství sice lépe vyšel Kanadě, která vybojovala přesilovku, ale přes sebejistého Hrabala se nedokázala prosadit.

„Neskutečně nás podržel brankář. Dává nám sebevědomí hrát a je to fakt super ho mít v bráně. Kanada nás hodně tlačila ve druhé a třetí třetině, ale zůstávali jsme silní, blokovali jsme střely a bojovali jsme,“ popisoval výkony v obraně Štancl.

Jak byl spokojen s blokováním střel trenér Augusta? „Byla to jedna z věcí, kterou jsme ukazovali na meetingu. Ale tohle je ta věc, která rozhoduje velké zápasy. Systémově jsou malé rozdíly a týmy se znají, ale kdo je obětavější a ke komu se přikloní štěstí, je potom úspěšný.“

„Trošku jsem cítil, že někteří hráči už tahají nohy, proto jsem tam chtěl nasadit top hráče a stáhli jsme to na tři lajny,“ popisoval poslední minuty český lodivod.

Euforie a štěstí

Boj pokračoval i nadále. V samotném závěru ale za vyrovnaného stavu 2:2 přebral kotouč Jakub Štancl a po tečích obránců dokázal odrazit puk od tyče až do sítě. „V ten moment jsem moc nevěděl, co se stalo. Dostal jsem puk mezi kruhy od Ondry Bechera, v hlavě jsem měl dostat to na bránu, šťastně se to odrazilo, a pak už si to moc nepamatuji,“ přiznával střelec.

Brány semifinále se tak rychle otevíraly a do postupu zbývalo posledních jedenáct vteřin. „Dar z nebes. Neskutečný pocit. Štanclík (Jakub Štancl) to výborně vystřelil a padlo to tam. Odrazilo se to, je to štěstíčko, potřebovali jsme něco takového,“ přidal se Tomáš Cibulka.

Poslední okamžiky byly klíčové. „Chtěli jsme vyhrát buly a chtěli jsme to hrát dopředu. To se povedlo, nakonec jsme z toho i málem dali gól, což sice nic neřešilo, ale podařilo se nám dostat kotouč daleko od brány, což byl plán,“ potěšilo Patrika Augustu.

Po zaznění sirény mohly oslavy začít naplno. „Úžasné, neskutečný pocit. Zatím jsem nic takového nezažil, takže obrovská radost. Myslím, že to bylo vidět na všech klucích, spadl nám kámen ze srdce,“ přiznal Tomáš Cibulka.

„Snažili jsme se bojovat a skákat tam po hlavě. Je to můj dětský sen. Snažím se to užít, ale ne moc. Budeme se připravovat na semifinále,“ přidal Jakub Štancl, s nímž souhlasil i Michael Hrabal: „Nepoštěstí se to mockrát porazit Kanadu, měli tu i skvělé fanoušky. Je to super a musíme se soustředit na další zápas.“

Emoce neskrýval ani hlavní trenér: „Obrovský respekt k hráčům, jak to odmakali. Často jsme se bránili v těch dvou třetinách, ale výhru jim už nikdo nevezme. Poděkoval jsem jim a pogratuloval. Turnaj teď bude začínat.“

Semifinálové duely jsou na plánu ve čtvrtek 4. ledna, soupeře se však národní tým dozví až po skončení všech čtvrtfinálových utkání.

Patrik Augusta má ale už nyní jasno o programu pro nadcházející dny: „Pravděpodobně alespoň na chvíli půjdeme na led. Uvidíme, které utkání budeme hrát. Nemusíme se nikam stěhovat, hráče se určitě budeme snažit osvěžit nějakým tréninkem. Ne dlouhým, všichni vědí, o co se bude hrát. Spíš pošetřit síly a odpočívat aktivně.“