„Řekl jsem to hráčům už před zápasem. Nejvíc se mi líbilo, že kluci vytvořili skvěle fungující tým. To není samozřejmost. Prošli jsme si údolími, kdy se nám nedařilo, i vrcholy, kdy se nám dařilo,“ popisoval hlavní trenér fakt, že ze skupinky hráčů i kamarádů se stala jednotka, která držela za každých okolností.
Před závěrečnou třetinou zápasu o bronz, kdy dvacítka prohrávala 3:5, byl úkol naprosto jasný. Čeští mladíci museli smazat dvougólové manko, aby se duel alespoň prodlužoval.
„My jsme s Robertem Reichelem pracovali už u předchozích mládežnických reprezentací a byli jsme u mnoha utkání, která se nevyvíjela dobře. Chtěli jsme hráče povzbudit a povedlo se to,“ vysvětloval Patrik Augusta. „Cítil jsem z hráčů, i z lídrů, že to nezabalili. To je to největší, co od hráčů můžete chtít. Když vám to jde, umí hrát každý."
Klíčovým faktorem byla ke konci také vhazování, na kterých byly české mládežnické naděje lepší než Finové. Právě tuto disciplínu měl pod taktovkou olympijský vítěz z Nagana Robert Reichel, který také rozhodl o závěrečné hře bez brankáře.
„Proti těžkým soupeřům tolik vhazování v útočném pásmu není, proto Robert Reichel rozhodl, že odvoláme brankáře. Bylo to správné rozhodnutí,“ chválil svého trenérského kolegu Augusta. Pomohla i předchozí zkušenost: "Klukům pomohlo, že si zkusili hru bez brankáře už v utkání se Švédskem, kde to byl ještě větší risk. Ovlivnilo to, že jsme dokázali skórovat proti Finům."
Mistrovství světa do dvaceti let je, nejen v Česku, každoročně pravidelně sledováno. Po stříbrném úspěchu navíc byli čeští fanoušci zvědaví, jak si povedou junioři tentokrát.
„Věřím, že jsme potěšili spoustu fanoušků. Nebyl to jednoduchý turnaj, rozdíl mezi vítězstvím a prohrou je velice tenký. Ale hráči tomu dali něco navíc, aby se vítězství otočilo jejich směrem. Doufám, že si to budou pamatovat,“ komentuje zájem o juniorské mistrovství hlavní trenér U20.
Po vychladnutí emocí přišel na řadu také závěrečný proslov trenéra. Pro ročník 2004 se totiž jednalo o poslední působení v mládežnickém reprezentačním prostředí. Co kouč těmto hráčům vzkázal? „Poděkoval jsem jim a popřál všechno nejlepší do jejich dalších kariér. Myslím si, že to bude bronzová medaile, kterou si bude hodně lidí pamatovat.“
Patrik Augusta také nezapomněl zavzpomínat na svá reprezentační léta, kdy se mimo jiné potkal ve výběru se svým současným asistentem Robertem Reichlem.
„Dělám si srandu, že v roce 1992 jsme v Robertem Reichlem vyhráli bronz a on si nepamatoval, že jsme spolu hráli v mužstvu. Věřím, že tentokrát si mě Albi pamatovat bude,“ glosoval bronzový trenér s širokým úsměvem.
Další zastávka - mistrovství světa v Praze? Augusta nechtěl předbíhat, nicméně je jasné, že minimálně mezi fanoušky to bude velké téma.
„Ohledně nominace na mistrovství světa bude čas. Byli jsme rádi, že tam trenér Radim Rulík byl. Velice citlivě nám předával informace. Bylo to dobré, další oko z hlediště, ale nebyl čas se starat o něco jiného než hokej. Během turnaje jsme nominaci na MS v Praze vůbec neřešili,“ uzavřel Patrik Augusta.