Čechům se start utkání příliš nepodařil: „K zápasu jsme nepřistoupili úplně tak, jak jsme chtěli, Švédové na nás vlétli. Ale náš cíl byl dostat se do semifinále, a to se povedlo,“ říká s úlevou Hlinský.
Průběh zápasu byl poměrně hodně vyhrocený, s čímž si ale Češi dokázali poradit: „Oni to řezali, my taky. Švédové prostě potřebovali dát nějaké góly, ale myslím, že nakonec jsme se s tím docela dobře vypořádali.“
Před třetí třetinou byla situace okolo postupu nejistá, národní tým ale nakonec náročnou situaci ustál. „V kabině jsme si řekli, že to musíme zjednodušit, nahazovat puky do pásma, napadat je, tlačit se do brány,“ zmiňuje český kapitán. Češi měli příležitost dokonce zabojovat o vyrovnání, nicméně dvojnásobnou přesilovku se využít nepodařilo, což ale mladého obránce příliš nemrzelo. „Přesilovky jsme asi využít mohli, ale hlavní je pro nás ten postup," má jasno český kapitán
Osmnáctce stačila vzhledem k příznivému skóre k postupu i prohra o čtyři góly… „S klukama jsme si to řekli, ale měli jsme do zápasu vstoupit tak, že chceme vyhrát, což se bohužel úplně nepodařilo“, mrzí Hlinského.
V pátek Čechy čeká Finsko, semifinálového soupeře ale národní tým neřešil. „Asi je nám jedno kdo to bude. Finové budou hrát podobný styl jako Švédové, taky to bude hodně do těla, musíme hrát jednoduše, nahazovat si to do brány. Doufám, že vyhrajeme.“
Zápas by hodně náročný i na psychiku, myslí si český kapitán. „V této kategorii je to hodně o psychice, kdo se líp připraví, ten má potom do zápasu výhodu.“
Zápas v Břeclavi sledovalo rekordních 3126 diváků, což bylo pro národní tým velkou pomocí. „Fanoušci jsou parádní, ženou nás dopředu. My se jim snažíme odměnit dobrým výkonem a výhrou.“
A jak se připravit na semifinále? „Musíme k tomu přistoupit jako k tomu zápasu s Amerikou, dnešní výkon by na postup nestačil… Zítra si odpočineme a vlítneme na to,“ hlásí odhodlaně Hlinský.
Na závěr jinak mladoboleslavský obránce mluví o tom, jaké to je být kapitánem reprezentačního výběru na velké akci. „Je to čest. Ale s klukama jsme na tom všichni stejně, vzájemně si pomáháme. Není to o tom, že bych měl to hlavní slovo, občas něco řeknu já, občas kluci.