Do turnaje jste vstoupili výhrou 4:3 po nájezdech proti Kanadě White. Představovali jste si takovýto začátek?
"Nevěděli jsme úplně přesně, do čeho jdeme. Bylo nám jasné, že tam budou nejlepší hráči do sedmnácti let na světě. Byli jsme rádi, že jsme se do Kanady dostali o tři dny dříve, takže jsme se mohli i aklimatizovat. Když se nám povedl vstup do turnaje, byli jsme strašně rádi. Klukům to pak jen zvedlo sebevědomí."
Následující den se vám však nepovedl zápas s USA, prohráli jste 2:10. Čemu prohru přisuzujete?
"To byl asi jediný takový špatný zápas. Nevím, jestli nám trošičku neuškodila výhra s Kanadou, možná jsme si mysleli, že když jsme porazili Kanadu, půjde to už samo. Tahle porážka nám otevřela oči. Když do výkonu nedáme sto procent a nebudeme dodržovat systém, nemáme prostě šanci, ať je to kdokoliv, nejen Amerika. Otevřely se nám oči, protože musíme dát proti nejlepším týmům na světě do utkání všechno. Po zápase jsme mohli být rádi, že nám dali jen deset gólů."
Ve skupinové fázi jste dokázali porazit oba kanadské celky. Čím si tyto zápasy podle vás sedly?
"Nemluvil bych jen o těchto dvou zápasech, důležité byly i ty proti Finům a Švédům. Spíše než za výsledky jsme byli rádi, že jsme konkurenceschopní a dokážeme porazit jakýkoliv tým na světě. Kluci se vyrovnali ve všem, což potvrdil i druhý zápas s Amerikou. Před turnaji jsme nevěděli, jak na tom budeme. Zjištění, že můžeme hrát proti komukoliv, bylo pro nás nejdůležitější."
Jak moc psychicky náročné bylo čtvrtfinále s Finskem? Přeci jen jste s nimi první zápas prohráli a čtvrtfinále bylo také dlouho otevřené.
"Zápas jsme sice s Finy předtím prohráli, ale to jsme si pokazili první třetinu a od druhé části jsme Finy v uvozovkách válcovali, ale bohužel jsme to už nedotáhli. Vyhráli jsme i na střely, ale počítají se góly. Ve čtvrtfinále jsme věřili, že bychom to mohli zvládnout, což se povedlo. Myslím, že jsme zaslouženě vyhráli."
Když se vrátíme k duelu s USA, v prvním duelu jste inkasovali deset branek. Jak probíhala příprava na druhý zápas?
"Nebylo to jen o Americe. Sice jsme dostali deset gólů, ale s tím, jak jsme k utkání přistoupili, by nám daly deset gólů i jiné týmy. Klukům to otevřelo oči a bylo nám jedno, jestli jdeme v semifinále na Švédy nebo na Ameriku, důležité bylo sebevědomí v tom, že máme na každého. Věřili jsme, že když dáme do utkání sto procent a budeme dodržovat systém, máme velkou šanci uspět, i když nám předtím dali deset gólů."
Semifinále pro vás bylo velmi smolné. Celý zápas jste vedli a dostali jste gól 0,7 sekund před koncem. Jak náročné to pro vás bylo?
"Říkali jsme to i klukům. Kdybychom dali třeba tři minuty před koncem gól, Amerika by pak měla tlak a třeba dvě minuty nás nepustila z pásma, tak bychom řekli ano, umí hrát závěry. Paradoxně jsme je k ničemu nepouštěli a oni neměli žádnou šanci, až v poslední vteřině, kdy jsme udělali chybu, ale to se stane. Jsou to mladí kluci. Chyba se prostě stala, byla tam i trocha smůly. Zase se k nám může to štěstí obrátit v důležitějším turnaji. Pro kluky je důležité, že jsou konkurenceschopní všem týmům a mohou hrát s každým na světě."
Co jste klukům říkal po nepříjemném vyrovnání ještě před prodloužením?
"Snažili jsme se kluky nabádat, aby si z toho nic nedělali, že to je nerozhodně. Kdyby nám před zápasem někdo řekl, že budeme hrát s Amerikou prodloužení, třeba bychom to brali. Hlavně, ať se soustředí na hru tři na tři, protože to je padesát na padesát."
Byli jste krůček od finále, co vám podle vás chybělo k tomu, abyste se tam dostali?
"Když dostanete vteřinu před koncem gól, moc toho k finále nechybělo. Tam jsme byli skoro už oběma nohama. Zápas byl parádní a klukům se nedalo nic vyčíst."
Celkově jste měli dobré první třetiny, soustředili jste se na ně před turnajem?
"Vůbec, chceme se naší hrou prezentovat šedesát minut. Kromě jednoho zápasu se nám to vesměs povedlo."
Vstup se vám povedl i v zápase o bronz, v čem byla jiná prostřední dvacetiminutovka, kdy jste inkasovali tři góly?
"Tam bylo strašně znát, že Švédi nehráli čtvrtfinále, naopak my jsme měli třetí zápas ve třech dnech. Bylo vidět na klucích, že tahají nohy. Byla jen otázka času, kdy to Švédi otočí. V osmi dnech jsme hráli deset zápasů a bylo znát, že Švédi mají o zápas míň. Ve druhé třetině bylo hodně vidět, že nás přebruslili."
Kdybyste měl turnaj celkově zhodnotit, jak byste ho popsal?
"Pro hráče i pro nás to je výborné zjištění, že kluci můžou hrát s každým. Sešli se tam nejlepší hráči na světě a po většinu turnaje jsme byli minimálně vyrovnaným soupeřem. Dost zápasů jsme byli lepší než soupeři a tohle zjištění je do budoucna to nejvíc, co může být. Jestli jsme skončili druzí nebo pátí, to je jedno. Důležité je, že umíme hrát na každého a do dalších turnajů můžou kluci mít sebevědomí."
Kdybyste měl vypíchnout jedno utkání, které se vám nejvíce líbilo, jaké byste vybral?
"Asi semifinále s Amerikou. To mělo vše. Mělo náboj, duch play-off a byli jsme krůček od toho, abychom byli ve finále. Za předvedený výkon by si to kluci i zasloužili."
Trenéři málokdy chtějí hovořit o individuálních výkonech, ale přeci jen - gólman Štěbeták předváděl po celý turnaj výborné výkony, byla to vaše největší opora?
"Na Štěbyho byl velký spoleh, to je základ většiny úspěchů, když máte za sebou takovouto jistotu. On nás držel ve všech zápasech, ať už to byly ty vítězné, nebo prohrané. Vždy jsme se na něho mohli spolehnout."