U17: Chtěli jsme vzbudit chuť po vítězství, Kluci jsou velmi talentovaní, těší Moravce

Jak byste celkově zhodnotil pobyt v Rakousku?

„Byli jsme v Rakousku v podstatě jen dva dny, jednu noc, protože jsme se domluvili s kluky a hlavním trenérem, že bychom tam jeli až ráno v den zápasu. Rozbruslení jsme absolvovali v Písku. Řekli jsme klukům, co od nich budeme vyžadovat v obranném, ve středním i útočném pásmu. Trenéři potom jen čekají, jak to hráči vstřebají, protože těch informací je opravdu dost. Myslím si, že to ale dopadlo dobře.“

První zápas Češi sice prohráli, ale druhý vyhráli. Oba zápasy ale byly ohromně vyrovnané. Jak jste to viděl?

„Neříkám, že byl stejný, ale byl v něčem podobný jako druhý zápas. Bohužel jsme dostali smolný gól, kdy našemu brankáři docela nešťastně vypadl kotouč z lapačky až do branky, ale to se stává. Z toho člověk nedělá žádný šílený závěr. Nicméně to bylo ve třetí třetině, kdy najednou dotahujete jednobrankové manko a potřebujete opravdu zabrat. Při power-play byla smůla dokonána, náš hráč, který hrál velmi dobře, vyjížděl přes osu v obranném pásmu a tam mu puk v podstatě přeskočil přes sníh a oni dali na 3:1. Zápas byl stejně dobře rozehraný jako ten druhý, akorát ta hra nebyla tak jasná v náš prospěch. Hodně se hrálo nahoru dolů a ještě byla nějaká okýnka v naší celkové hře. Kluci ale přesně plnili, co jsme si řekli. Dodržovali styl a herní systém, co jsme chtěli. To bylo pozitivní pro nás trenéry.“

Vnímali jste, že byl soupeř o něco starší?

„Myslím si, že kluci mají zdravé sebevědomí. Samozřejmě, že to vnímali, ale nebrali to negativně, že by byli třeba rozklepaní nebo měli nějakou trému a báli se soupeře. Určitě v některých soubojích, především hráčů ročníku 2005, byla síla soupeře znát. Přeci jen mají dva roky navíc a dalších sto zápasů k dobru. Tam samozřejmě jde poznat, že hráč má více herních zkušeností a fyzických předností. Doháněli jsme to hodně jednoduchou hrou. Kluci jsou velmi talentovaní a nadaní, takže ten rozdíl se smazal. Nicméně také měli kvalitní tým a technické hráče.“

Takové zápasy nebývají úplně jen o výsledcích, ale o napasování play-booku. Bylo to z této stránky povedené?

„Vždycky to je o výsledku. Chcete vyhrát. Chtěli jsme v chlapcích vzbudit chuť po vítězství, tu dravost a potřebu obětovat se, ať už jakýmkoliv způsobem pro výsledek. Ten, kdo dokáže udržovat taktiku a strategie, sklízí ovoce. Musí samozřejmě mít i potenciál. Je pravda, že jsme vyzkoušeli čtyři kompletní přesilovkové pětice, takže jsme zkusili speciální týmy. I když jsme dali jen jeden gól, udržovali jsme se v pásmu a měli jsme tam velmi dobré střely. Kluci to rychle přesouvali, byla tam spousta dobrých věcí.“

Pavel Patera, hlavní trenér, musel tým kvůli nemoci opustit, jaké to bylo z vašeho pohledu? Byla to velká rána?

„Samozřejmě je to změna, která vás svým způsobem ovlivní. Šlo o to, aby to kluky co nejméně postihlo. Snažíme se, aby si k tomu každý řekl svoje. Jednou mluví každý z trenérů, rozhodující slovo má pak vždycky Pavel Patera. Vím, že máme všichni stejný náhled na hokej a jeden zápas, i když chyběl v roli hlavního trenéra, snad nevadí. Naštěstí to byl jen druhý zápas a nic delšího. Zdraví je přednější.“

Jaké máte plány na nejbližší týdny? Týká se to hlavně objíždění stadionů?

„To má především Pavel na starosti, není svázaný klubem, takže objíždí zápasy. Pravidelně zvládá v týdnu tři, má obrovský přehled a přesně ví, kdo a jak hraje. Poznáte, kdo je rozdílový hráč, proti komu se hraje hůř. Chystáme ale nominaci pro World Hockey Challenge. V sobotu se hraje poslední zápas Extraligy dorostu a v neděli letíme do Kanady, kde hrajeme ve čtvrtek 2. listopadu první zápas. Pak to jde v rychlém sledu, je tam šest nebo sedm zápasů během deseti dnů. Je to našlapané. Věřím, že kluci přijdou pozitivně naladění a hlavně zdraví, abychom mohli ukázat sílu českého hokeje a měli se o co opřít.“