Reprezentační šestnáctka má za sebou sice řadu turnajů, ale někteří soupeři pro ni byli velkou neznámou. „Před turnajem jsme úplně nevěděli, v jaké síle tu bude Amerika a Kanada. Věděli, jsme, že budou Fini velmi silní a Slováci posílili tým od turnajů, které s námi sehráli. Bylo nám jasné, že kvalita týmů bude velká, ale co se týče Kanady a USA, ti přijeli s tím asi nejlepším, co mají,“ komentoval Plodek.
Hrát proti zámořským celkům je pro každého hráče cenné do budoucí kariéry. „Byla to pro nás velká zkušenost. Ze začátku bylo jasné, že když se povede medaile, bude to velký úspěch,“ přiznal asistent trenéra.
O zisku medaile bylo rozhodnuto už po vyhraném semifinále proti Finsku, ve hře tak bylo jen zlato a stříbro. Spojené státy sice v základní skupině padly po skvělé otočce národního týmu 5:6 po samostatných nájezdech, ale jejich herní projev byl ve finále zcela odlišný.
„Američané úplně nehráli ten hokej, který s námi hráli předtím, kdy to skončilo po základní době 5:5. Hokej byl otevřený, to nám vyhovovalo. Máme hodně ofenzivní mančaft, ofenzivní obránce a bylo tam místo, dokázali jsme se prosadit. Tentokrát to bylo o hodně těžší, ale kluci si to užili,“ dodal po finálovém klání Plodek.
I přes řadu příležitostí nedokázali Češi překonat gólmana Wendta, a na olympijských hrách mládeže tak brali stříbrné medaile. „Šance jsme měli hlavně v první třetině. Kdyby se nám povedlo přečíslení nebo vstřelit ze šancí gól či dva, mohl se zápas vyvíjet jinak,“ mrzelo Plodka, který dále pokračoval: „Pak se ale Amerika kupodivu stáhla, přestala nás napadat a byla hodně defenzivní. Jak nám ke konci turnaje docházely síly, bylo těžké se prosadit a dostat se na brankoviště gólmanovi před masku.“
Výběr do šestnácti let ale sklízí po stříbrném tažení obdiv od řad nadšených fanoušků. „Naše výhoda oproti Kanadě a Americe je, že máme kluky skoro už rok pohromadě. Vybírali jsme z nějakých pětačtyřiceti kluků a s nimi pracujeme, ať už to jsou skills kempy o nedělích, máme je pohromadě a děláme taktické věci. Kluci vědí, co po nich chceme a snaží se to dodržovat. V tom je určitě naše výhoda před těmihle týmy, které se sešly asi poprvé a bylo to vidět,“ zdůraznil Plodek.
Týmovou chemii dokazovali hráči každou minutou strávenou na ledě. Bojovnost potěšila celý trenérský štáb: „Nevyzdvihovali bychom jednotlivce, samozřejmě nás ale vždycky musí podržet brankář, takže klobouk dolů před Láryšem, to je jasné. V tom týmu kluci šlapali, někdo má ofenzivní úkoly a někdo defenzivní. Celý tým si zaslouží absolutorium.“
Jaké má národní tým plány po konci turnaje? „Zabalíme věci z kabiny, připravíme se na hotelu na odvoz a 1. února máme od jedné hodiny někdy do čtyř (jihokorejského času) prostor se někde podívat, protože teď to bylo furt jen hotel, zimák. Projdeme si město, půjdeme se podívat k moři, ať taky kluci něco z Koreje vidí,“ dodal Milan Plodek nakonec.
úvodní foto: OIS/Thomas Lovelock