Trenér roku 2022: V kategorii kolektivních sportů byl oceněn Radim Rulík

Kategorii kolektivních sportů ovládl Radim Rulík, trenér stříbrné hokejové dvacítky z mistrovství světa. Trenérem objevitelem se stal Aleš Suk, který pro sportovní svět našel řadu olympijských medailistů. Novinkou bylo vyhlášení nejlepšího trenéra parasportu – ocenění získal Jiří Bříza, trenér české reprezentace parahokejistů. Do Síně slávy přibylo sedm velkých jmen včetně jednoho trenéra parasportu. Všichni ocenění obdrželi hodinky Prim s gravírováním a speciální kazetu pastelek Koh-I-Noor s osobním věnováním.

Individuální kategorie

Jiří Prskavec starší loni dovedl svého syna a olympijského vítěze ve vodním slalomu už k pátému titulu evropského šampiona a Víta Přindiše k titulu mistra světa. „Chtěl bych poděkovat hlavně závodníkům, kteří jeli tak dobře, že já jsem nyní tady,“ říkal Prskavec s úsměvem. „Trenér přece stojí jen na břehu. Opřu se o sloup a když mám dobré lidi, jde to samo.“

Kolektivní sporty

Radim Rulík v roce 2022 převzal jako hlavní kouč reprezentační výběr do 20 let a na přelomu roku s ním získal na světovém šampionátu stříbrnou medaili. „Myslím, že tu jsem hlavně proto, že se nám to podařilo po dlouhých letech. Měli jsme skvělý realizační tým, chtěl bych klukům moc poděkovat za spolupráci. A tu největší zásluhu na tom mají samotní hráči,“ poděkoval sedmapadesátiletý kouč.

Trenér Objevitel

Aleš Suk měl jako učitel na vrchlabské základní škole instinkt na velké talenty. Mezi jeho nejznámější a nejúspěšnější svěřence patří olympijští medailisté: snowboardistka Eva Adamczyková, biatlonista Michal Krčmář nebo rychlobruslařka a hokejistka Karolína Erbanová. „Tak například Eva dokázala všechny podněty rychle pochopit, rychle vstřebat a využít. A dělala to s noblesou, bleskurychle a elegantně,“ vyzdvihl klady olympijské šampionky.

Trenér parasportu

Jiří Bříza objevil parahokej při cestách po Americe. Od roku 2013 trénuje českou parahokejovou reprezentaci a dovedl ji k těm nejvýraznějším výkonům a výsledkům. „Nejvíc se mi na trénování parasportovců líbí to, že těžkým úrazem nekončí vášeň, že existuje způsob, jak svézt po ledě, cítit vítr a jak třeba z hokejky zakončit pukem střelou pod břevno,“ poodhalil.

Síň slávy

Od roku 2012 vstoupilo do trenérské Síně slávy 84 členů v 31 sportech. Letos přibyly další významné osobnosti, které pomohly sportovcům k medailím z olympijských i paralympijských her či mistrovství světa a Evropy.

Evžen Gonsior, šachy (in memoriam):

Odchovanec opavského šachového klubu byl například mistrem FIDE, trenérem 1. třídy i rozhodčím. Dále nehrajícím kapitánem československého reprezentačního družstva mužů na světových šachových olympiádách 1986 (Dubaj), 1988 (Soluň) a na mistrovství Evropy družstev 1988. Vedl české mládežnické reprezentanty na mnoha mistrovstvích světa a Evropy.

Lubor Blažek, basketbal:

Pražský rodák začínal jako trenér mládeže. V letech 2009–2015 vedl českou ženskou reprezentaci. Pod jeho vedením Češky uspěly na domácím mistrovství světa 2010, kde senzačně získaly stříbrné medaile. Dále v roce 2011 braly 4. místo na mistrovství Evropy, na olympijských hrách 2012 v Londýně byly sedmé. V roce 2015 Lubor Blažek navázal u reprezentace jako sportovní ředitel.

Milan Doleček, veslování:

Po ukončení aktivní kariéry se začal věnovat trénování. Vedl svého syna Milana Dolečka mladšího, ale především Ondřeje Synka, kterému pomohl k pěti titulům mistra světa, pěti titulům mistra Evropy a třem olympijským medailím. V současné době působí jako trenér v Dukle Praha a společně s Ivou Uhlovou vede skupinu nepárových veslařů.

Zdeněk Eret, vzpírání:

V roce 1986 převzal funkci ústředního trenéra vzpírání ČSSR, ve které pracoval až do konce roku 1989. Po rozdělení Československa nastoupil jako sekretář nového Českého svazu vzpírání. Pracoval ve všech organizačních výborech ME a MS pořádaných na území Československé a České republiky od roku 1978.

Jiří Kyněra, plavání:

Znojemský trenér vychoval celou řadu úspěšných reprezentantů – například mistry Evropy dospělých a juniorů Květoslava Svobodu, Kristýnu Kyněrovou, Pavlu Chrástovou, Olgu Šplíchalovou a další. Šest z nich startovalo na olympijských hrách, kterých se jeho svěřenci účastnili nepřetržitě od roku 1992 do roku 2008. Jiří Kyněra je jedním z nejúspěšnějších trenérů českého plavání.

Luděk Procházka, fotbal:

Od roku 1974 se zabýval sportovní výchovou především dětí a mládeže, a to v různých rolích – od studenta Fakulty tělesné výchovy a sportu, přes zájmového a později profesionálního fotbalového trenéra u různých věkových skupin. Vedl ty nejmladší ve fotbalových školičkách, ale i prvoligový tým dospělých. Například letech 2005–2006 působil jako hlavní trenér mládeže AC Sparta Praha.

Václav Svoboda, paracyklistika:

Trénoval například šestinásobného paralympijského vítěze Jiřího Ježka i další medailisty – Michala Starka a Jiřího Boušku nebo Květu Úchvatovou a další české parasportovce. Je také zakladatelem cyklistického oddílu Slavie a Jiří Ježek o něm hovoří jako o zakladateli české paralympijské cyklistiky vůbec.

ČTA usiluje o společenské uznání trenérů

Hlavním posláním a účelem České trenérské akademie (ČTA) je již od roku 2012 odborná činnost, kterou poskytuje trenérům v oblasti vzdělávání. Neopomenutelná je také snaha o pozdvižení prestiže trenérské profese, její společenské uznání a ocenění nebo odborná publikační činnost. „Chtěli jsme pro trenéry znovu něco speciálního,“ vysvětlil Zdeněk Haník, předseda ČTA, proč se trenéři stali součástí divadelního představení. Trenéra roku volí členové Unie profesionálních trenérů, která je součástí České trenérské akademie. Aktuálně v ní zasedá 140 odborníků z téměř 40 různých sportovních svazů. Anketa je unikátní i tím, že v ní volí pouze trenéři. Prvním vítězem ankety a Trenérem roku 2013 se stal Petr Novák, kouč rychlobruslařky Martiny Sáblíkové. Ještě o rok dříve se v rámci nultého ročníku otevřela trenérská Síň slávy, do které byla uvedena desítka trenérských osobností. Od roku 2017 se uděluje také cena pro týmové sporty.