Špičkové dovednosti jsou klíčem k úspěchu

Většina z Vás pravděpodobně viděla gólovou fintu Mikaela Granlunda na letošním hokejovém MS. Finský mladík v semifinálovém utkání proti Rusku nabral za brankou soupeře kotouč na čepel hole a pak ho rychlým tahem zasunul pod břevno.

Byla to ukázka výjimečného manévru, která jen podtrhla excelentní dovednosti tohoto hráče a z toho plynoucí veliké sebevědomí. Ovšem pod dojmem zmíněné akce bychom neměli zapomínat na to, jak vysoká byla úroveň individuálních dovedností ostatních hráčů, kteří se bratislavského šampionátu zúčastnili. Vynikající bruslení, přihrávky a jejich zpracování, klamání i prosazení se přes soupeře. To všechno je dnes samozřejmostí nejen u hráčů tradičních hokejových velmocí, ale také u hráčů ze zemí jako Německo, Norsko, Dánsko a další.

Při mém nedávném pobytu v Kanadě jsem měl možnost hovořit s mnoha trenéry, působícími  v kategoriích Major Junior (CHL), Junior A, nebo u universitních týmů. Všichni do jednoho se shodli na tom, že pouze hráči vybavení excelentními dovednostmi mají naději prosadit se v dnešním hokeji do absolutní špičky.

Perfektní osvojení dovedností a jejich automatizace vyžadují tisíce hodin tréninku. S nácvikem je proto potřeba začít již v dětském věku. Trénink základních dovedností není ničím výjimečným ani u nás.

V souvislosti s tím chci zmínit dvě velice důležité věci, kterým někteří trenéři nepřikládají dostatečný důraz. Za prvé považuji za klíčovou práci s detaily. Obecné dovednosti jsou základ, v dnešním maximálně specializovaném světě to ovšem nestačí. Skvěle zvládnuté detaily odlišují nejlepšími hráče od průměrných.

A za druhé považuji za nutnost sledování nových trendů. Hokej se vyvíjí, každým rokem se objevují nové techniky. Pokud mají trenéři zájem posunout sebe i své hráče vpřed, měli by se snažit neustále vyhledávat nové informace. Žít pouze z toho, co bylo před několika lety, nestačí.