Sledge hokejisté postoupili o jeden schod a na MS skončili čtvrtí

Celou první třetinu se favorité z Kanady nedostali do výrazného tlaku. Češi dobře bruslili a se zaměřením na defenzivu zvládali pokrývat většinu soupeřových útočných pokusů. Výjimkou byla po pěti minutách individuální akce Larocqueho, jehož vychytal Matoušek, a Bowdenova tyč krátce před přestávkou. Mezi ně se však vklínila rychle využitá přesilovka, když se v 8. minutě trefil z mezikruží Greg Westlake. Češi vyslali na St-Amanda tři střely, které ale nepatřily do kategorie nebezpečných.

Od prostřední části nastoupil do branky Vápenka a mohl sledovat Geierův únik, který by byl velmi nadějný, nebýt Krupičkova příliš dlouhého pasu. Češi nadále dobře bránili a hra se přelévala ze strany na stranu, až vyslance z Evropy ukolébala. Zapomenutý Bradley Bowden dostal přihrávku od zadního mantinelu a pohodlně zvýšil po přelomu poloviny hrací doby na 2:0.

Ve 27. minutě podržel Vápenka svůj tým při vlastní přesilovce proti Bridgesovu zakončení z přečíslení. Až v závěru třetiny se Kanada trvaleji usadila v útočném pásmu, kromě Westlakova výjezdu z rohu se ale do vážnější šance nedostala.

Nejvýrazněji zatlačily javorové listy v úvodu poslední třetiny. Náporu první pětky odzvonila Vápenkova lapačka a konečně mohly přijít také české momenty. Šafránek hezky střílel při nájezdu tří na dva, Geier minul pravý horní roh při sólovém nájezdu a Hábl v další zajímavé pozici mezi kruhy také přestřelil. Nejpovedenější pasáži scházel v podání českého týmu jen gól.

Kanaďané jako by se stále nemohli dostat do tempa, jaké by si představovali. Na koně je mohl posadit zbytečný Palátův faul, ovšem Vápenka v početní nevýhodě vymazal stoprocentní šance Westlaka i Bridgese. V samotném závěru Murray neunesl Geierův důraz u mantinelu a hodlal si účty vyřizovat slovně i ručně, pruhovaní strážci pořádku však zárodek konfliktu uhasili. Kanaďané se mohli radovat ze zisku bronzových medailí, ale nestalo se. Češi měli možná větší radost ze čtvrtého místa i sympatického výsledku proti dalšímu týmu světové špičky.

Do české branky se poprvé na šampionátu posadil Jan Matoušek. Jeho epizoda však trvala jednu třetinu a poté byl vystřídán Michalem Vápenkou. „Byl jsem od trenéra připraven už dva dny na to, že budu chytat. Ptal se mě, jestli jsem někdy chytal proti Kanadě a jestli bych si chtěl zachytat první nebo poslední třetinu. Vybral jsem si první,“ vysvětlil asi nejznámější obyvatel Suchohrdel u Znojma střídání, které mohlo z tribuny vzbuzovat otazníky.
Jednu obdrženou branku nelze nedávnému českému mistrovi vyčítat. „Westlake dostal přihrávku a já jsem čekal, že bude střílet. Přede mnou ale ještě malinko tečoval stínující Pavel Kubeš a střela změnila směr,“ popsal ze svého pohledu těžko chytatelnou první kanadskou trefu.

Po posledním utkání byl také nejlepší čas na bilancování celého mistrovství. „Já myslím, že čtvrté místo je super. Říkali jsme si, že chceme hrát play-off a to se nám splnilo. Samozřejmě jsme chtěli získat medaili, kluci dneska hráli fantasticky a od půlky zápasu jsme byli minimálně vyrovnaným soupeřem, takže to bylo hezké,“ zhodnotil turnaj Matoušek. „I organizačně to bylo v pohodě. Zažil jsem Ameriku, Švédsko a Rusko a nic už nemůže být horší.  Stejně už těším, až si dám doma vepřo knedlo zelo,“ zakončil voňavým výhledem do blízké budoucnosti své známkování.

Michal Geier odkryl karty, se kterými Češi do utkání šli. „Rozhodně jsme si před zápasem mysleli, že to proti Kanadě půjde hůř. Chtěli jsme proti prestižnímu soupeři uhrát co nejlepší výsledek, proto jsme hlavně bránili. Vytvořili jsme si i nějaké šance, gólové šance. Kdybychom nějakou proměnili, kdo ví, jak by se zápas dál vyvíjel,“ řekl krátce po zisku čtvrtého místa.

Sám přitom měl na své hokejce asi největší českou šanci ve 34. minutě, ale samostatný únik v kontaktní branku neproměnil. „Dostal jsem brejk od Pavla Kubeše, ale dobruslil jsem ho až těsně před gólmanem. Viděl jsem, že povyjel, tak jsem si to hodil na levačku a netrefil jsem bránu. Nevím, jestli by to gólman stihl chytit, ale nic jiného mě v tu chvíli nenapadlo udělat,“ rozfázoval důležitý moment zápasu, který se do statistik nezapsal ani jako střela na branku.

Na samotném konci se pak Michal Geier stal lovnou zvěří obránce Murrayho. Po běžně vyhlížejícím souboji u mantinelu dostal nejprve slovní spršku, poté dvouminutový trest za vražení, který se zapsal až po závěrečné siréně, a ještě byl Kanaďanem naháněn až k vlastní střídačce, kde zasáhli rozhodčí. „Že jsem byl vyloučený, to jsem zjistil až po zápase. Já jsem byl prostě rozjetý a viděl jsem puk, tak jsem si řekl, že do hráče vlítnu a dám mu tělo. Nevím, jestli to byl takový extra faul zezadu,“ zapochyboval o úsudku amerického arbitra. „Trefil jsem ho dobře a čekal jsem, jestli se po mně ožene. Neohnal se, ale koukal na mě, funěl a nadával. Tak jsem se mu vysmál a odjížděl jsem, ale on mě naháněl. Pak ho uklidnil rozhodčí a nakonec z toho nic nebylo, ani kdybychom chtěli oba dva,“ s dávkou pobavení popsal jediný vážnější konflikt.

Také pardubicko-karlovarský střelec byl s konečným umístěním spokojen. „Přijel jsem si zahrát semifinále a pak o placku s tím, že to budou úplně jiné zápasy, než jaké jsme dosud hráli. To se povedlo a já jsem nadmíru spokojen. Organizačně byla bezkonkurenční Ostrava, takže ve „světech“ tenhle turnaj řadím někam na druhé místo,“ uzavřel Michal Geier.

Kanada – Česká republika 2:0 (1:0, 1:0, 0:0)

Branky: 7. Westlake (Bridges, Dixon), 24. Bowden (Westlake).
Rozhodčí: Morrison – Roethlisberger, Yudakov. Vyloučení: 2:4. Využití: 1:0. Diváci: 50.
Kanada: St-Amand – Gemmell, Dixon, Whitson, Murray - Westlake, Gale, Bowden - Larocque, Dorion, Rempel - Block, Bridges, Karrasch.
Česká republika: Matoušek (od 16. Vápenka) – Kubeš, Kvoch, Berger, Hrbek – Krupička, Geier, Palát – Šafránek, Hábl, Fojtík.