ELJ: Skuhrovec o juniorce i restartu Motoru: Chceme ho posunout, proto tady jsem

Restart. Tohle slovo před několika měsíci hlasitě znělo z kanceláří budějovické mládeže. Obměnilo se její vedení a k velkému třesku došlo i u akademických týmů; nepokračoval ani Karel Herr, který na jaře dovedl juniorský celek zpátky do extraligy.

Nejstarší výběr převzal Radim Skuhrovec s asistenty Arpádem Györim a Jindřichem Kotrlou. Litvínovský patriot Skuhrovec se k extraligovým mládežníkům vrátil po pěti letech a zatím se zdá, že s týmem odvedl přes letní přípravu dobrou práci.

Vždyť Motor z prvních pěti utkání nového ročníku nebodoval pouze jednou. Na domácím ledě porazil s nulou Plzeň a následně Litvínov, do prodloužení dotáhl duel v Karlových Varech a vzápětí vyhrál v Hradci Králové.

Zdá se, že Jihočeši budou bojovat o vyšší mety než jen záchranu v extralize.

Vaši hráči říkali třeba i to, že překvapili sami sebe. Cítíte to tak, že po postupu z nižší soutěže jedete na začátku extraligy až „nad plán“?
My takhle úplně nepřemýšlíme. Máme nějakou vizi směrem ke konci sezony a chceme se k tomu cíli postupnými kroky a velmi tvrdou prací dobrat. Možná že někteří kluci mají takové pocity, ale my jako trenéři jdeme v práci s týmem den za dnem, zápas od zápasu.

Dobře, ale na tabulku se vám dívá hezky.
Samozřejmě, jsme strašně rádi za to, že se nám vstup povedl. Juniorská soutěž je ale tak nevyzpytatelná, že i sebemenší zaváhání by se na nás mohlo podepsat. S kluky si to pokaždé říkáme a snažíme se nějakým způsobem nalézt tu cestu, aby hráli hokej v lepší komfortní zóně než třeba loni nebo předloni. Nic moc nepřeceňujeme, ale s čím jsme spíš lehce spokojeni, je to, že v utkáních se pomalu objevuje ten styl hry, kterým se chceme prezentovat v celé sezoně. Přenášíme si to z tréninku. Ještě to není úplně stoprocentní, ale věřím tomu, že se nám to podaří.

Jádro týmu tvoří hráči, kteří s Motorem vybojovali postup. Když jste k němu přišel, na čem jste chtěl a musel nejvíc pracovat, aby byli konkurenceschopní i ve vyšší lize?
Ono to bude znít možná zvláštně, ale prostě jsme si řekli, že potřebujeme trénovat tak, abychom po bruslařské stránce a stránce fyzického hokeje byli lepší než soupeři. A tím pádem abychom třeba na začátku eliminovali to, že ti kluci „přišli“ z nižší soutěže. Naordinovali jsme klukům tvrdé tréninky a oni je přijali. Tohle jsou zatím květy toho, čím bychom se chtěli prezentovat celou sezonu.

Řekl jste, že jedno zaváhání, třeba jedna špatná porážka, by se mohla na týmu hodně podepsat. V téhle souvislosti se ale sluší zmínit, že váš první soutěžní zápas to naopak nakopl vzhůru. Porazili jste Plzeň 5:0 a hádám, že to hráčům v hlavách neuvěřitelně pomohlo, viďte?
Rozhodně. Plzeňská akademie má zvuk a obrovskou kvalitu. Na druhou stranu musím říct, že nám v tom utkání strašně pomohl brankář (Matyáš Mařík, pozn. red.). Možná to výsledkově vypadalo jako jednoznačná záležitost, ale tak to nebylo. Je ale pravda, že klukům to v hlavách pomohlo, aby věřili tomu systému a tréninku. Byl to pro nás do začátku dobrý impuls. Kdyby se nám první utkání třeba nepovedlo, o to hůř by se nám pracovalo s psychikou kluků, abychom je nastartovali na vlnu, kterou chceme mít.

Zmínil jste brankáře, což je pro vás obecně důležitá stránka. Máte výtečného gólmana ročníku 2004 Štěpána Malečka a k němu mladšího Matyáše Maříka, který je do budoucna snad ještě větším příslibem. Týmu asi dodávají velkou jistotu, že?
Určitě. Musím říct, že to je i díky dobré práci našeho sportovního manažera Václava Nedorosta, který nám spolupomáhal skládat tenhle tým. Chtěli jsme hodně budějovických hráčů a k nim některé jiné, abychom všechny přesvědčili, že ti kluci hokej hrát umí. Že máme takhle výbornou gólmanskou dvojici, byl jeden z nejlepších tahů. Ještě máme třetího gólmana Alberta Schacherla, který se bude rozchytávat v Písku a chytá taky dobře. Musím říct, že ve všech utkáních, která jsme letos sehráli, nám gólmani pomohli nemalou měrou. Drží nás.

Klub na jaře mluvil o velkém restartu budějovické mládeže. Pasuje podle vás tenhle výraz? A co ten restart vašimi slovy obnáší?
Musím to potvrdit. Díky tomu jsem tu práci přijal, stejně jako David Vrbata nebo moji kolegové Arpád Györi a Jindra Kotrla, nebo i Zdeněk Kutlák… Přijali jsme to jenom proto, že jsme z vedení i kluků kolem cítili, že chtějí něco změnit a chtějí ten hokej posunout. Vytvořili nám výborné podmínky pro to, abychom se mohli na sto procent věnovat té práci, kterou jsme odhodláni dělat: Ze dne na den, snažit se hráče posouvat a pokusit se vychovat další hráče pro náš extraligový tým nebo pro světový hokej. To je krédo naší práce v akademii.

Zlákala vás tedy možnost podílet se na něčem novém? Nebo co přesně?
Řeknu to úplně jednoduše: Byli to ti lidi, kteří mě oslovili. Znal jsem je a věřil jsem jim. Jsou to féroví lidi. Každý den trávíme hodně času na zimním stadionu, chceme to posunout a ti kluci pro to dělají všechno. To mě baví, proto tady jsem.

Foto: Martin Voltr