Chyba nebyla vnímána a komentována. Dělali jsme to, na co jsme měli v té chvíli chuť. Strávili jsme hraním hodiny denně. Věk nehrál roli. Jak jsme se sešli, tak jsme něco vymysleli a zorganizovali.
To dnešní generace postrádá, nebo je toho málo. Od malička jim říkáme co, jak a kdy mají dělat. Chybí pak lídři, kteří umí vést. Hráči nemají tolik zkušeností z her, hůře čtou hru, později reagují, nejsou kreativní. Vedení tréninku, příkazová forma, plánování činnosti zabíjí kreativitu. Tyto spontánní aktivity v minulosti hrály velkou roli ve vývoje hráče u nás. VČA, kdy hráč sám určuje náplň činnosti. Děti se hrou dokáží spoustu věcí naučit sami. Systémem pokus – omyl se připravit na dospělost. V klubu HC Dukla Jihlava jsme proto od letošního roku zavedli program VČA. Každý člen klubu si ve vyhrazený čas může zajít na led a sám určit náplň činnosti. Schází se tam až 23 hráčů, sami pak rozhodují co, jak a kdy budou v daný čas dělat. Hrát bago, střílet na branku, hrát na celé hřiště 4 na 4, 3 na 3, hrát na honěnou? To je jedno, je to na nich.
Jako trenéra by mne pak zajímalo, jak se hráči chovají, co preferují, co mají rádi (myslím při činnosti na ledě), kdo je ten lídr, který si to vezme „na povel“
Domnívám se, že takových hodin bychom u klubů potřebovali co nejvíce (nad rámec tréninkové jednotky). V Dukle Jihlava jich k dnešnímu dni bylo už přes 135 hodin v letošní sezóně.
Z tohoto hlediska byla činnost trenéra v pořádku a za mne má podporu.
Bedřich Ščerban, HC Dukla Jihlava