MČR krajů: Bronz je fantazie, zářili Liberečtí. Středočeši popisovali zlatou euforii

Ve čtvrtek se hned dopoledne rozhodlo o tom, jak budou vypadat boje o cenné kovy. Odehrála se totiž obě semifinále – v tom prvním výběr z hlavního města přetlačil Liberecký kraj 2:1, ve druhém byl k vidění jasnější souboj, Středočeský kraj totiž neměl slitování s Jihočechy a porazil je 7:2.

Liberecká medailová série trvá

Poražení se tak střetli v boji o třetí místo. Liberecký kraj měl celý zápas více ze hry, a tak zaslouženě vyhrál 3:1.

„Zápas byl extrémně náročný. Hrajete osmý zápas ve čtyřech dnech, takže ty podmínky jsou nesmírně náročné. Bylo to o vůli a charakteru. Jsem nesmírně rád za všechny členy týmu, že jsme to zvládli. Kluci to vybojovali. Vezeme domů medaile, což je splněný sen,“ zářil po utkání trenér Libereckého kraje Vojtěch Fiala.

Jeho tým měl zápas ve svých rukách. Měl víc šancí, víc držel puk a byl celkově aktivnější. Gól dal ale až ve 31. minutě. „V hokeji to tak někdy je. Někdy to tam prostě nespadne, jindy úplně všechno. Zrovna dneska u nás platilo to první,“ pokrčil rameny Stanislav Sanejstr, nejlepší obránce turnaje a kapitán týmu.

Zápas nakonec rozhodly dva slepené góly v 41. a 43. minutě, kdy se prosadil Šejc a Beneš. Stav byl v tu chvíli 3:0.

Když však čtyřmi minuty před koncem snížil Šíma, rázem Jihočeši ožili a soupeři zle zatápěli. „Říkal jsem si, ať hrajeme dál to svoje, aby nás to nějak necvaklo a nedělali jsme si zbytečně problémy,“ popisoval trenér. „Nechtěli jsme panikařit. Byl to náš plán – být hodně na puku, zbytečně se ho nezbavovat. Jsme rádi, že i přes náročný průběh turnaje se nějaké síly našly. Bylo to těžké pro oba týmy, soupeřům ze semifinále i boje o bronz bych chtěl vzdát hold.“

Sám Fiala byl nadšený, opět se totiž potvrdila kvalita, jaká na severu Čech dlouho panuje.

„Pro nás je turnaj vždycky velká výzva. Bronz je fantazie. Byl to výborný tým a výborná parta, takže jsme pochopitelně ambice měli, ale chtěli jsme jít krůček po krůčku a s pokorou. Třetí místo mě velmi těší, ale víc mě těší výkony, které jsme předváděly. Jsem na kluky a realizační tým hrdý,“ zářil Fiala poté, co po Liberecký kraj získal třetí medaili za sebou.

„Jasně, regeneruje se s tím líp,“ nevnímal únavu Sanejstr. „Teď to spolu oslavíme, užijeme si to. Všichni jsme pomlácení, teď se dáme dohromady. Únava? Tak napůl. Cítili jsme ji, ale zároveň jsme moc chtěli medaili, když už nevyšlo zlato.“

Premiérový titul pro Středočeský kraj

S vynikajícím týmem i pohodou přijeli na Moravu zástupci Středočeského kraje. Skupinou proletěli se čtyřmi výhrami, dvěma remízami a prvním místem. Ve zmiňovaném semifinále neměli slitování s Jihočechy.

Finále? To byla jiná písnička. Konala se odveta ze skupiny s výběrem Hlavního města Prahy. A bylo znát, že šlo o finále. Nervozita, tvrdost, pošťuchování a málo branek.

„Nebudu lhát, u nějakých kluků nervozita byla, ale u mě osobně moc ne. Chtěl jsem jít na led, hrát co nejlépe. Snažil jsem se to brát jako normální zápas,“ vysvětloval po utkání kapitán Kryštof Vrbata. Vzápětí ale přiznal, že na ledě nervozita byla znát z obou stran. „Během zápasu tam bylo dost nervózních momentů. Ale jsem rád, že jsme zvládli i to.“

Podobně to viděl i trenér výběru Martin Škaloud: „Bylo to bojovné, ale bylo to podle mě z části únavou, kdy se kluci rozhodují jinak, než by se rozhodovali normálně. A taky samozřejmě nervozita. Pro všechny to byl asi největší zápas kariéry. Z toho pramenily nepřesnosti a následně bojovnost o puky.“

To vše ale bylo po poslední siréně zapomenuto. Euforie, radost, dojetí, od každého něco.

„Je to nepopsatelný pocit,“ zářil nadšením Vrbata. „Před turnajem jsme s tím moc nepočítali, ale ukazuje to, že jsme byli opravdu skvělá parta. Moc si to užívám. Byla to výborná akce s výbornými spoluhráči, moc jsem s to užil.“

Úsměv od ucha k uchu měl i trenér Škaloud. „Máme velkou radost. Jsme rádi, že jsme to celé dotáhli do vítězného konce. Sešla se neskutečná parta kluků. Měl jsem velkou radost z toho, jak spolu byli schopni spolupracovat a vycházet kluci z různých týmů. Zlato je tím důkazem,“ smekl před svými svěřenci.