01.04.2012 | Luděk Bukač

Luděk Bukač: Hodnocení tří utkání ve Švýcarsku

Výběr, s nímž jsme odcestovali do Švýcarského Lenzerheide, by bylo výstižnější nazvat jako výběr hráčů Extraligy staršího dorostu ročníku 1995 a mladších. Z hráčů, jež bychom na základě jejich výkonnosti na tuto akci rádi nominovali, jsme jich nemohli použít 17. Jsou to kompletní tři pětky a dva brankaři. Je až zarážející, kde všude nám naši hráči hrají. Aktivní jsou samozřejmě v play-off extraligy juniorů a staršího dorostu, dále v baráži ELJ i ELSD, play-off v zahraničí, finále ELMD. Někteří se připravují na MS U18, čtyři hráči jsou zranění.
Tato akce je v tomto termínu recipročně (za tři zápasy s U16, které pořádáme v listopadu u nás) dlouhodobě naplánována. Nominační problémy měli všechny naše výběry, ale 17 hráčů je prostě moc. Švýcaři končí soutěže vzhledem k MS U18 dříve. Například HC Davos, kde trénuje Jakub Volek, vypadl z play-off v polovině února. Všichni švýcarští hráči však dále pokračují v tréninku. Švýcarům nicméně tento termín vyhovuje, pro nás by bylo lepší hrát o týden později. Z tohoto důvodu jsme si také na druhou polovinu dubna naplánovali zápasy s Ruskem.

Osobně jsem příležitost vyzkoušet další hráče kvitoval. Celkem osm hráčů bylo v reprezentaci poprvé, pozvali jsme i ty, jež nás na některé minulé akci výkonnostně zklamali. Vezmu-li v potaz kanadské bodování ELSD ročníku 95, tak jsme z hráčů, jež nepatří do základního kádru, vzali podle statistik hráče číslo 2, 3 a 9. Některé hráče nám doporučují trenéři, manažeři klubů i skauti. Každého hráče však vícekrát sledujeme, než s námi odjede na akci.

Všechny hráče musím pochválit za nasazení, v mužstvu byla i dobrá pracovní atmosféra. Naši hráči chtějí uspět, snaží se. Výkonnostní realita je však mezinárodně úplně jiná. Dva zápasy jsme výsledkově jednoznačně prohráli, jeden jsme vyhráli.

V prvním zápase jsme velmi záhy obdrželi velmi laciné branky, ačkoliv jsme měli jako první dvě jasné gólové příležitosti. Švýcaři si poté výsledek pohlídali. Ve druhém zápase jsme byli od počátku jasně lepší, ve druhé třetině jsme za stavu 2-0 doslova zahodili pět jasných gólových příležitostí. Vrcholem zahazování šancí byla situace v závěru zápasu, kdy si dva naši hráči před prázdnou brankou (powerplay soupeře) tak dlouho přihrávali, až nedali do prázdné brány gól. V posledním zápase jsme podali naprosto špatný výkon, kdy jsme byli schopni jen v první třetině hrát slušně (nevyužili jsme však dva samostatné nájezdy). V posledních dvou třetinách nám nedali Švýcaři vůbec šanci.

Poznatky ze zápasů

  • Naprosto katastrofická koncovka našich hráčů. Zakončení není rychlé, důrazné, kotouče nám často uskakují. Většina Švýcarů má razantnější střelbu, než naši hráči, což je otázka jen a jen tréninku.
  • Hráči, kteří nejsou v dlouhodobém reprezentačním programu, nejsou schopni odehrát tři zápasy ve třech dnech na určité úrovni. Sice bojují na maximum, ale chybí jim dovednosti, anaerobní nastavení, ekonomika pohybu, psychická odolnost. Ve hře se to projevuje tak, že nejsou schopni se prosadit, vypadávají z herního systému, kupí školácké chyby. Na střídačku přijíždějí úplně vyčerpaní, následně pak přestane fungovat hlava i jemná motorika. Hráči, jež s námi celý rok pracují, například Andrlík, Šafář mají ekonomiku pohybu, během hry nedělají zbytečné věci a navíc, umí si odpočinout, zátěž zvládají naprosto bez problémů.
  • Sebereflexe hráčů, jež dominují v domácích soutěžích, je velmi malá. Někteří mají velké mínění o své výkonnosti. Mezinárodně se vůbec neprosadí.
  • Vnímání výkonnostní úrovně mezinárodního hokeje některými klubovými činovníky, jež hráče do reprezentace doporučují, je často mimo výkonnostní realitu.
  • Validita kanadského bodování v domácí soutěži, není pro mezinárodní hokej příliš směrodatná. Hráči, kteří jsou v první desítce KB ELSD, vystřelí za tři zápasy jednou, nebo dvakrát na branku.
  • Návyk švýcarských hráčů na plnění taktických pokynů, pracovní intenzitu během tréninku i zápasu je větší než u našich svěřenců.
  • Pokud chceme Švýcary porazit třikrát za sebou, musíme hrát v nejsilnějším možném složení.

Chceme-li v  budoucnosti zásadně zvednout úroveň našeho mládežnického hokeje, musí se ještě mnoho věcí zásadně změnit. Základem je mentální koučování našich hráčů, nejde jen o nastavení tréninkového procesu, jde zejména o výchovu. Mladým hráčům musíme ukázat cestu a poté důsledně dbát na plnění. Hráče nemůžeme jen honit podle stopek, musíme je věci naučit, opravit je, korigovat je. Další základní věcí je pravidelný denní režim našich mladých hráčů. Jde o pravidelný trénink, stravu, odpočinek, školu. Trénink je stejně důležitý jako zápas. Neustále musíme být na hráče důslední, věci vyžadovat. Dbát na plnění základních věcí. Pokud nemusím v klubu dobruslovat, tak to v národním mužstvu nezměním. Pokud nemám pracovní intenzitu v klubu, za dva dny to nezměním. Švýcaři jsou národem perfekcionistů, hokejově jsou daleko horší než my. Na rozdíl od nás jsou však pracovití, důslední, konsekventní.

Na další akci (dvojzápas s Ruskem) pozveme z tohoto kádru tyto hráče:
Ondřej Šafář, Tomáš Andrlík, Matěj Hes, Roman Přikryl, Luboš Rob, Ondřej Kaše, David Kämpf, Martin Slánský

Nominace zůstane vždy otevřená. V příštím roce budeme však pracovat s užším kádrem než v předchozích letech. Nové hráče vyzkoušíme pouze v případě, že se výrazně prosadí kategorii juniorů.