16.01.2012 | Luděk Bukač

L. Bukač: Hodnocení zápasů reprezentace U17 v Drummondville

S týmem hráčů do sedmnácti let jsme po World Hockey Challenge absolvovali druhý kanadský turnaj. V Drummondvillu jsme sehráli celkem pět zápasů, ve všech jsme zvítězili. Nejen trenérské veřejnosti předkládám hodnocení této akce.
Den po skončení turnaje ve Windsoru jsme absolvovali celodenní cestu autobusem do Drummondville. Dva hráči (Martin Kokeš a Jan Košťálek) mezitím odletěli zpět domů, naopak v Montrealu na nás čekali další tři hráči (Miroslav Indrák, Tomáš Dvořák, Roman Čermák), kteří přiletěli pouze na tento turnaj.

Druhý den po příjezdu nás čekal trénink, jelikož všechny zimní stadióny byly obsazeny trénovali jsme pod širým nebem na školním hřišti. Na ledové ploše byl sníh, takže podmínky byly podobné jako na zamrzlém rybníce. Nicméně jsme potřebovali být po dlouhé cestě v pohybu a tak jsme byli rádi i za tuto možnost.

Další den jsme odjeli do Montreálu, kde jsme shlédli ranní trénink místních Canadiens, hráči se poté pozdravili s Tomášem Plekancem a Tomášem Kaberlem. Večer jsme navštívili zápas Canadiens s Tampou Bay, pro naše mladé hráče to určitě byl velký zážitek.

Třetí den jsme měli naplánovaný přípravný zápas proti College Sorel-Tracy. Hráči soupeře byli byli o dva až čtyři roky starší, zápas vzali velmi prestižně. Zpočátku jsme dobře bruslili a kombinovali, v poslední třetině však začal soupeř s velmi tvrdou hrou a naše mladé hráče přetlačoval. Byli jsme rádi, že jsme to ustáli a uhájili vítězství 7-5.

Další přátelský zápas jsme hráli na College Stanstead s hráči o rok až tři roky staršími. Stanstead hraje soutěž s americkými školami. Mají tam také hráče co by měl být letos dráftován mezi 4-6 kolem do NHL. Zápasu přihlíželo šest skautů NHL klubů. Všichni naši soupeři brali zápasy velmi prestižně, hrálo se tvrdě do těla, zápasy byly intenzivní. Stanstead jsme porazili 7-2, soupeř se příliš soustředil na tvrdé napadání, což nám vyhovovalo. Kombinací jsme se dostávali z tlaku do přečíslení.

Turnaj v Drummondville jsme začali ihned další den. Nevěděli jsme přesně co nás čeká. Ve skupině jsme hráli s prvním, druhým a pátým mužstvem nejvyšší dorostenecké ligy v Quebecu. V těchto třech mužstvech bylo celkem 7 hráčů, kteří hráli za Quebec na turnaji ve Windsoru. Neprohráli jsme zápas, celý turnaj jsme vyhráli, nebylo to však tak jednoduché, jak to na první pohled vypadá.

Všichni se proti nám chtěli vytáhnout, často hráli dost nečistě, což rozhodčí domácím mužstvům pouštěli. Ve třech zápasech jsme prohrávali o dvě branky. V semifinálovém zápase to bylo po dvou třetinách 3-2 pro soupeře. Potýkali jsme se s různými menšími zraněními, brankář Svoboda, jež se zranil ve Windsoru byl přes týden mimo hru. Naši hráči absolvovali v Drummnodville sedm zápasů v osmi dnech. Únava hrála určitou, výhry však kluky pozitivně nabudili.

Celkově vládla v mužstvu po celou dobu pobytu v Kanadě výborná atmosféra, vytvořil se dobrý kolektiv pracovitých hráčů. Jsme rádi, že jsme oba turnaje absolvovali, neboť jsme přesvědčeni, že pro naše hráče měla tato třítýdenní zkušenost velký přínos.

Náš doktor Antonín Chochola měl mnohonásobně více práce, než na všech akcích předtím. Veškerá zranění plynula z tvrdé hry soupeřů, za celý pobyt jsme však neměli jediné virové onemocnění. Žádné zranění nebylo vážné a domů se vrací všichni hráči zdraví.