Juniorský hokej může být skvělá zábava pro diváka

V moderním hokeji neustále hovoříme a diskutujeme o hráčích, jejich přípravě a tréninku. Naprostá většina hráčů stráví neskutečné množství času a vynakládá značné úsilí k tomu, aby se zlepšila po kondiční, dovednostní či taktické stránce.

Dosažení odpovídající úrovně fyzické připravenosti v těsném propojení se zdokonalením herních dovedností ve specifickém prostoru na hřišti je předpokladem k vybudování dostatečného sebevědomí. Mladý hokejista se nejprve musí správně technicky naučit bruslit a pak přichází na to, jak správně přijímat a distribuovat puk, jak dokázat současně sledovat spoluhráče a atakující soupeře, ale i jak se rychle a správně orientovat a rozhodovat ve stísněném prostoru. Postupně získává přehled na ledě a rozvíjí periferní vidění. Pěstuje si cit pro různé herní situace.

Je důležité dát každému hráči dostatečný prostor k tomu, aby uvedené schopnosti a dovednosti mohl rozvíjet nejen v tréninku, ale i ve hře. Nejprve ve hře tréninkové. A to jak v řízené, tak i spontánní - tu podle mého trenéři stále častěji opomíjejí nebo dokonce záměrně z tréninku vytěsňují.

V zápase pak hráči mají předvést a uplatnit to, co se v tréninku naučili a co je zásadní, aby se snažili i ukázat to nejlepší "ze svého“, nebáli se tvořit a něco vymyslet. S tím však souvisí patřičná pozitivní zpětná vazba ze strany trenéra. V takovém prostředí pak hráč roste po stránce technické i psychické, věří si.

Hokej není jen pouhá hra, ale je to současně podívaná a zábava jak pro hráče, tak pro rodiče, kamarády, známé a vůbec pro fanoušky svého klubu. Soupeřit, vyhrávat a ukázat se je pro mladé hráče nesmírně důležité a motivující. O radost z gólu, z pěkné kombinace, z vítězství  je vždy příjemnější se s někým podělit. Stejně tak důležité je ale umět skousnout nezdařenou akci či porážku a chtít to napravit.

Pocit, že hokejista není jen hráč, ale je rovněž i „performér“, však mladý hráč při svém hokejovém růstu zaznamenává jen velice okrajově. Zápasy přípravek, žáků a dorostů sleduje minimum diváků, většinou jen rodinných příslušníků. Hráč tak herně vyrůstá ve velice specifickém, téměř komorním prostředí haly, pokud však není narušeno pokřikováním a striktními pokyny, většinou z řad rodičů.

I mladí hráči potřebují pro svůj růst si občas zahrát v prostředí, které je „hokejové“ a v zaplněné hale. Ať už je to hala několikatisícová nebo jen ta pro 500 diváků.

Proto bylo o tomto víkendu velice příjemné zaznamenat úsilí brněnské Komety v zajetých kolejích mládežnického hokeje něco změnit. Podařilo se jim to skvěle. Perfektní připraveností, propagací a spoluprací se skvělými místními fanoušky připravili mladým hráčům, ale i jejich trenérům a managementu, neskutečný zážitek. Téměř pětitisícovou návštěvou prolomili mýtus, že na hokej se dá v Česku „chodit“ jen v kategorii dospělých.

Diváci se bavili, hráči hráli pro ně a médiím nešlo vůbec o to, kdo vyhraje, ale jaký se hrál hokej. Hráče po zápase novináři zpovídali, jaké měli z té atmosféry zážitek a stejně tak zápas určitě rozebírali hráči i v kruhu svých blízkých a známých.

Je bytostně důležité, aby se extraligový hokej v Česku nadále hrál na nejvyšší možné úrovni, aby divák přišel podpořit svůj oblíbený klub a své mediálně známé hráče a aby z ligy vyrůstali hráči pro reprezentaci.

Současně však, aby se diváci naučili chodit dívat na hokej juniorský. Na hokej jako finančně nenáročný produkt, který je rychlý a výbušný, s bruslením a akcemi „nahoru-dolů“. Do menších měst, kde si extraligový hokej nemohou dovolit, tak lze přivézt hokej plný dovedností, atraktivity, nadšení a emocí. To, na co v zámoří už přišli před patnácti lety a nově i v Rusku, se může brzy stát skutečností také v Česku.

Články o utkání NOEN ELJ Kometa Brno - Sparta Praha
na www.hc-kometa.cz

Krásný hokej s dobrým koncem shlédlo v Kajot Areně 4823 diváků
Byla to velká propagace juniorského hokeje, byl potěšen Tomáš Král
Divákům opravdu moc děkujeme, shodují se Novák s Dujsíkem
Snad se utkání divákům aspoň trochu líbilo, doufá trenér juniorů Pavel Pazourek