14.02.2011 | Slavomír Lener

Individuální trénink v týdenním mikrocyklu v hlavním období

Během únorových reprezentačních akcí na všech úrovních se opět potvrdilo, že přední evropské hokejové země v tomto období nepolevují v tréninku. Právě naopak – pravidelný rytmus kvalitních zápasů v závěru sezóny a intenzivní individuální a týmový trénink, jsou předpokladem dalšího růstu každého hráče.

Již několikrát během této sezóny, ať   již na seminářích trenérů a nebo v odborných příspěvcích na webových stránkách ČSLH, jsme zdůrazňovali nutnost zařazovat do týdenních cyklů individuální tréninky. Přesněji řečeno tréninky pro menší skupiny hráčů se zaměřením buď na techniku, nebo na rozvoj herních dovedností na malém prostoru, popřípadě kondici mimo led.

V kategorii dospělých v zahraničí se v hlavním období jedná alespoň o jeden speciálně vyčleněný trénink týdně s takovýmto zaměřením. Především však je individuální trénink součástí každého tréninku! Po skončení týmového tréninku, který většinou netrvá déle, než 60 minut, se trenéři ihned a velice aktivně věnují vybraným hráčům individuálně a nebo v malých skupinkách. Nejde jen o nejmladší hráče, kteří extra dávky absolvují, ale jedná se i o hráče velice zkušené. Každý „piluje“ po dobu 15-30 minut to, co mu trenér naordinuje. Tato praxe je naprosto běžná nejen v NHL, ale i kdekoliv v Evropě.

V kategoriích dorostů a juniorů, přestože se již blíží závěr sezóny 2010/2011, je třeba najít prostor pro individuální trénink, respektujíc  školu a týmový odpolední trénink. Ve většině případů lze v našich podmínkách při dobře fungující  spolupráci se školou trénovat v ranních hodinách (začátek od 7,00 nebo 8,00 hodin) nebo přes poledne. Vedení klubů a trenéři musí vynaložit maximální úsilí, aby hráči kategorie dorostů mohli absolvovat takový trénink alespoň    2-3 x týdně, někteří junioři, vzhledem na letošní náročný zápasový program, 1-2x  týdně. Najít v týdenním rozpisu ledu volná místa nebo najít kompromisy, třeba i využitím jen jedné třetiny, či poloviny hřiště, když je zřejmé, že celá ledová plocha nebude stoprocentně využita. Ze zahraničí víme, že se lze například dohodnout i s A-týmem, poněvadž ne vždy zamluvený čas využijí.

Výhodou tréninků na zhuštěném prostoru a s malým počet hráčů (8-12 hráčů, 2-3 trenéři) je, že zajistíme individuální přístup k hráči a věnujeme dostatečný časový prostor na vysvětlení a opravy. Hráč tak současně absolvuje i velký počet opakování. Náročnější je takovýto způsob výchovy individualit i pro trenéry, kteří absolvují více tréninků, třeba několikrát denně (což je běžná praxe v několika klubech u nás a všude v Evropě).

Jako standard pro individuální ranní trénink doporučujeme následující schéma:

7,00 hodin příchod na stadión, 7,15 - 7,45 hodin dynamická rozcvička, malé činky, skoky, 8,00 - 9,00 hodin trénink na ledě, 10,00 hodin všichni hráči ve škole či v učení.

Pro ilustraci v příloze uvádíme příklady týdenních tréninkových cyklů u vybraných týmů z Evropy i u nás, tak, aby si naši trenéři mohli porovnat situaci s vlastní realitou a v měsíci únoru a březnu svůj program, pokud možno ještě upravili.

Všeobecně v evropských juniorských ligách platí: 2 utkání týdně (výjimečně 3 utkání) a častější, kratší a intenzivnější tréninky na ledě + každodenní kratší  a dynamický trénink mimo led. K tomu povinné studium, důraz na školní výsledky a kontrolovaná docházka.

V příloze předkládáme ukázky konkrétních týdenních tréninkových plánů v hlavním období u družstev juniorů a dorostů vybraných týmů z Evropy a České republiky: