Hráči i realizační tým odvedli své maximum, chválí trenér Hornich

Reprezentace skončila na čtvrtém místě. Jaké je vaše hodnocení a s jakými představami jste na MS vůbec odjížděl?
V hodnocení celého mistrovství převažují pozitiva. Hráči i realizační tým odvedli své maximum. A to nejen v Hamaru, ale i během přípravy. Hodně nám v tom pomohlo zázemí litoměřické Kalich arény, kde jsme mohli kvalitně trénovat i regenerovat.

Hlavním cílem bylo udržet se ve skupině A. Chtěli jsme si tuto pozici pojistit hned v prvním utkání s Japonskem. Hráči cítili ohromnou zodpovědnost.

Dobře jsme bránili a také si vypracovali několik vyložených šancí. Japonci nás dostali pod tlak jen v přesilovkách, které nedokázali využít. Výhrou nad Japonskem, které na posledním mistrovství skončilo na druhém místě, jsme udělali velmi důležitý první krok. Hráči však moc dobře věděli, že druhý den bude mnohem těžší.


Čekal nás tým Spojených států amerických, mistr světa z posledního šampionátu z Ostravy. Američané působili velmi sebevědomým dojmem již při rozbruslení. A to i přesto, že předchozí den získali "jen dva" body s Estonskem ze samostatných nájezdů. Věděli jsme, kdo proti nám stojí.

Individuálně, takticky i fyzicky skvěle připravený tým. Hráči se na utkání ohromně těšili. Chtěli se ukázat, bojovat o co nejlepší výsledek. Nakonec se nám podařilo uhrát remízu i po prodloužení. Věděli jsme, že máme jen krůček do semifinále. Nájezdy jsme si užívali, každý vstřelený gól a úspěšný zákrok našeho brankáře oslavovali jako by byl postupový. A to zřejmě zamávalo i se sebevědomím amerických hráčů, kteří nedali ani gól a do tohoto utkání neporazitelný brankář Steve Cash nechytil jediný nájezd našich hráčů. Byla to největší senzace mistrovství. Porazit v úvodu turnaje úřadujícího vicemistra a mistra světa znamenalo přímý postup do semifinále a nový zápis do historie českého sledge hokeje!

V hracím systému turnaje, kdy do semifinále postupovaly první dva týmy ze dvou čtyřčlenných skupin, jsme hodně zamíchali kartami. Mohli jsme si konečně odpočinout.

Po dni volna nás čekali nevyzpytatelní Estonci. Družstvo jsme dobře znali. Na turnaji v Itálii před mistrovstvím světa, jsme je jasně přehráli. V Hamaru však ukázali svou pravou sílu, když hned ve svém prvním vystoupení málem zdolali tým USA v nájezdech. Utkání jsme dobře začali vstřelením úvodní branky, ale bohužel o vedení brzy přišli po chybě v obranném pásmu. Vítězství by nás posunulo na první místo ve skupině. To se nám nakonec podařilo. Porazili jsme Estonce v nájezdech. Ukázalo se však, že pokud opravdu chceme uspět v dalších bojích, musíme zapracovat na koncentraci a vyvarovat se zbytečných vyloučení, protože hned další den nás čekal boj o postup do finále s druhým nejlepším ze skupiny B, Koreou, která si snadno poradila s favorizovanými Nory, jednoznačně porazila  Itálii a s Kanadou sehrála velmi vyrovnané utkání.

Korejci se za dva roky dokázali velmi zlepšit ve všech herních činnostech. Zúčastnili se kvalitních turnajů, zpřísnili výběr hráčů a zcela svůj tým profesionalizovali. Pokusili jsme se v jejich hře na šampionátu najít slabiny a hráče na to připravit. Nakonec se ukázalo, že nás jednoznačně předčili právě v herních činnostech, v rychlosti i agresivitě. V utkání jsme si dokázali vypracovat šance až v závěru. Branku se nám nepodařilo vstřelit ani z trestného střílení těsně před koncem základní hrací doby.


Oproti vyspělým světovým týmům se třemi útoky měl ten náš o jeden méně. Můžete uvést důvody? Neubývaly hráčům v rozhodujících chvílích síly?
Měli jsme méně hráčů než soupeři, které můžeme řadit mezi světovou špičku a to i přesto, že se jim na tomto mistrovství příliš nedařilo. Trend je do budoucna jasný. Hokej a sledge hokej nevyjímaje, se musí hrát minimálně se třemi formacemi. Do širšího kádru reprezentace zařadíme více hráčů. Pokud se přizpůsobí náročnému tréninku, budeme je využívat i v reprezentaci. Síly neubývaly jen nám. Ostaní soupeři z daleko vyspělejších sledge hokejových zemí měli také problémy. My jsme zvládli dobře začátek turnaje. Proti Korejcům v semifinále a Kanaďanům v utkání o bronz jsme získali cenné zkušenosti. Pokud si někdo myslí, že jsme mohli dopadnout ještě lépe, tak já tvrdím, že jsme také mohli sestoupit. Měli bychom si vážit cenného úspěchu. O slabinách víme a pracujeme na nich.


Dali jste v jednom zápase maximálně dva góly. Naopak jste více než dva nedostali. Obecně padalo na MS málo branek, čím si to vysvětlujete?
Do každého utkání jsme šli s jasnými defenzivními úkoly. Odpracovat si obranu a potom se s přibývajícím časem pouštět do útočných akcí. Měli jsme vynikajícího brankáře. Experti to podle mě nedostatečně vnímali. My jsme na to spoléhali a přizpůsobili tomu i náš herní systém. A že padalo málo branek? S tím bych moc nesouhlasil. V ostatních utkáních jich padalo docela dost. V budoucnu, s možnou změnou hracího systému a rozšířením počtu účastníků bude branek padat více. Ale to předbíháme. Domnívám se, že do dalšího mistrovství světa, které se bude hrát v Karlových Varech, nebo v Soulu se moc změn nedočkáme.


Jak jste byl spokojen se zázemím a organizací šampionátu v Hamaru?
V Hamaru fungovalo vše velmi dobře. Ubytování bylo komfortní a zázemí v olympijské hale jsme měli také na dobré úrovni. Pokud se vyskytly nějaké zádrhely, dokázali jsme vše vykomunikovat nebo si poradit sami.


Jaké úkoly do budoucna pro český sledge hokej vidíte, aby obstál ve světové konkurenci?
Sledge hokej se velmi rychle vyvíjí. Objevují se lehčí materiály, hole, zlepšují se i detaily ve výstroji. Zvyšuje se konkurence v samotných mužstvech. Korejci, Američané, Japonci, Norové, Kanaďané pracují s daleko širšími kádry. V zálohách mají dorůstající talenty, juniory. Náš kádr je úzký. Pozadu zůstat nesmíme.  Mám připravený seznam toho na co se zaměřit a věřte mi, že je dlouhý. Potřebujeme hrát více utkání, ve kterých si prověříme více hráčů. Rádi je přivítáme na dalších srazech reprezentace.

Záleží jen na nich samotných, zda se do reprezentace prosadí. Ne každý je totiž ochoten podstoupit dřinu, kterou tihle chlapíci zvládli, když se připravovali na tento historicky úspěšný šampionát. Lidé kolem Tomáše Zelenky by o tom mohli vyprávět.