ELJ: Šance v juniorce, nula i drahé zápisné. Je to obrovský skok, libuje si Houdek

Štěpáne, jak se přihodilo, že jste se coby gólman dorosteneckého týmu podíval mezi starší?
Oba gólmani juniorky vypadli, jeden měl zlomený prst a druhý byl nemocný. Proto se naskytla příležitost, že jsem si to mohl vyzkoušet. Vděčím za to hlavně panům trenérům Polívkovi a Vojanovi, že mě nechali chytat. Hrozně si toho vážím, protože vím, že se to nestane každému. Tu šanci jsem nějak chytl, teď dostávám pravidelné starty a zatím se mi daří. Snad to tak bude pokračovat co nejdéle.

Jeden start za juniorku jste měl už v září. Pomohl vám k sebedůvěře? Řekl jste si, že to zvládnete?
Hlavně jsem věděl, do čeho jdu. Ještě předtím, než jsem nastoupil do zápasu, jsem s klukama trénoval, tudíž jsem se dostal do jejich rychlosti a herního přemýšlení. Pak už jsem si na zápas věřil.

Přitom ještě na podzim jste víc než dva měsíce vůbec nechytal. Co bylo důvodem?
Bohužel jsem měl mononukleózu a dva měsíce jsem byl úplně mimo. Vrátil jsem se v půlce listopadu, kdy jsem začal pomalu trénovat. Potom jsem dostával nějaké zápasy v dorostu a pak přišla tahle šance v juniorce. Občas chodím trénovat i s áčkem, což je taky moc dobrá zkušenost. Kluci jsou tam moc fajn. Vždycky když jsem dělal něco špatně, tak se mi snažili pomoct, a to samé i pan trenér brankářů Pejchar.

Jak se dá z pohledu brankáře srovnat náročnost zápasů i tréninků napříč jednotlivými kategoriemi?
Je to o dost jiné, hlavně v kvalitě střel. Kluci v dorostu sice mají dobrou střelu, ale v juniorce vidí i menší škvíry a v áčku ještě víc. Všechno je celkově ve větší rychlosti. Musím u toho víc přemýšlet, protože kluci z áčka hledají střely z nejlepších příležitostí.

Zatím jste v juniorce odchytal čtyři kompletní zápasy. Řekl byste o některém, že jste v něm zazářil a tým vyloženě podržel?
Myslím si, že to byl zápas proti Olomouci, který byl za mě jednoznačně nejtěžší. Olomouc nás celou první třetinu tlačila a byla lepší, i potom se dostávala do velkých šancí, které mohla proměnit.

Odměna přišla v dalším zápase, kdy jste proti Přerovu vychytal premiérovou nulu. Byl to velký zážitek?
Samozřejmě. Byl jsem za to strašně moc rád, ale bohužel to budu mít drahé. Po zápase jsem navíc dostal nejlepšího hráče, takže musím platit obojí (směje se).

Odnesl jste si ze zápasu puk?
Ano, puk mám na svém místě a oblepený páskou s datem, kdy se to stalo.

Máte doma i další podobné hokejové suvenýry?
Z doby, kdy jsem byl menší, mám suvenýry z různých cest na zahraniční turnaje. Puky, vlaječky a podobně.

V Plzni jste ale prvním rokem. Začínal jste v Praze na Hvězdě, viďte?
Ano, na Hvězdě jsem byl odmalička. Bylo to tam velmi dobré a měli jsme dobrou partu. Až do deváté třídy jsem chytal nejvíc. Potom ale přišel zlomový rok v dorostu, kdy už jsem tolik prostoru nedostával. Nebyla to vydařená sezona, ale pak jsem přešel do Plzně a je to fakt velká změna.

Plzeň má jednu z nejlepších akademií, podle žebříčku dokonce tu úplně nejlepší. Jakým způsobem přišla nabídka?
Vyhlédl si mě pan trenér Polívka, přišel jsem na try-out brankářů a následně mě vybrali. Akademie je úplně špičková. Máme zajištěné všechno: Jídlo, ubytování, gólmanské tréninky, individuální skills tréninky… Mám tady všechno, co bych chtěl.

Nemůžu se nezeptat na vaše příjmení. Jste příbuzný s obráncem Michalem Houdkem?
Ne ne. To je jenom shoda jmen. Ještě hraje v juniorce Matěj Houdek, ale nejsme příbuzní (směje se).

A cítíte na sobě velký progres? Řekl bych, že zejména průběh posledních týdnů vás musí hodně povzbudit.
Cítím, ale ještě mám hrozně moc prostoru pro zlepšování. Chci do toho dát co nejvíc a makat dál. Moc si vážím všech zápasů, které tady dostanu. Myslím si, že ten progres od minulého roku je neuvěřitelný. V extralize dorostu jsem skoro nedostával prostor a teď už mám pár odchytaných zápasů v extralize juniorů… Obrovský skok.

O čem dalším sníte?
Určitě bych se rád objevil na nějaké reprezentační akci. Další cíle jsou chytat plzeňskou juniorku a třeba se někdy podívat i do plzeňského áčka, pokud by to bylo možné a pokud budu tvrdě dřít.

Foto: hcplzen.cz, instagram hcpilsenacademy