Jak se podle vás proměnilo prostředí českého mládežnického hokeje oproti době, než jste odešel do zahraničí?
Mám z toho pozitivní dojmy. Z mého pohledu se podmínky v klubech po materiální i personální stránce rozhodně zlepšily a kvalita hráčů šla nahoru.
V čem šla nahoru?
V minulosti jsem trénoval kvalitní hráče, ale v dovednostech byly v týmu velké rozdíly. Teď mají všichni hráči naučené dovednosti. V klubech dostávají kvalitní informace plus určitě v minulosti pracovali privátně ve svém volném čase, aby byli na momentální úrovni. Takže hráči jsou dnes individuálně lépe vybaveni a záleží, jak svoje naučené dovednosti dokážou využít v utkání.
Myslíte si, že ten vývoj jde stejným tempem jako ve světě?
Momentálně sneseme měřítko s nejužší hokejovou špičkou, a proto nevidím důvod být negativní, naopak bychom měli být pozitivní. Musíme věřit ve velká hokejová vítězství a aktuální výsledky této sezony reprezentací to potvrzují. Hokejový svět je dneska daleko větší než třeba před 25 lety, kdy jsme vyhrávali mistrovství světa a olympijské hry. IIHF se od té doby rozšířila o 23 členů. Většinu světa porazíme a na to můžeme být hrdí. Možná je v tomto ohledu škoda, že jsme málo trpěliví a nejraději bychom všechno chtěli hned. Všechno chce svůj vývoj, svůj čas. Určitě nepomůže přehnaný tlak na hráče mládeže, kteří jsou pak ve stresu.
Jaký dojem máte konkrétně z juniorské extraligy?
Velký počet hráčů je v zahraničí, někteří jsou v extralize a první lize. Přesto má juniorská extraliga svoji kvalitu. Pokud budu mluvit za západní skupinu, každé utkání je těžké a vyrovnané.
Je podle vás reálné, aby se klubům dařilo udržet v Česku větší počet hráčů?
Reálné to je, záleží na filozofii daného klubu, co svému talentu nabídne – jednak tréninkový program a kvalitní soutěž, kterou zajišťuje svaz jako servisní organizace. Ti nejlepší ale vždycky dostanou příležitost jít hrát do kanadské nebo americké soutěže a záleží pouze na jejich rozhodnutí, zda zvolí českou, nebo zámořskou cestu. Základem je teď soutěže stabilizovat a vytvořit adekvátní konkurenční prostředí. Právě kvůli konkurenci nám většina mladých hráčů odejde do ciziny. Tréninkové programy máme velmi kvalitní a srovnatelné se světem.
S juniorkou Karlových Varů se držíte kolem středu tabulky. Jak jste spokojený s týmovými výkony? Často jsem četl vaše hodnocení, že jste soupeře přehrávali.
Apeluji na tým, ať jsme pozitivní. Soutěž je v první polovině, ale stále ještě nejsme ve stoprocentní formě, co se týče herního konceptu. Myslím si, že sezona se hodnotí až po jejím konci, takže věřím, že se posuneme. Máme velké množství mladých hráčů, co hrají juniorskou extraligu první rok. Očekáváme, že nabereme zkušenosti a budeme lepší a lepší.
Převzal jste místo po Václavu Eismannovi, který opustil mládež po dlouhých dvaceti letech. Je za ním vidět velký kus práce?
Je to kvalitní trenér, známe se z minulosti jak z reprezentačních výběrů, tak z Karlových Varů, když jsem tady působil. Tehdy jsem vedl juniorku a Václav dorost, a když jsem pak odešel, tak převzal juniorku. Za těch pět let odvedl s hráči kvalitní práci.
Troufnu si říct, že za tu dobu se Vary v oblasti výchovy mládeže posunuly zase o kus výš. Mají vysoké ambice, zvedá se i A-tým. Cítíte to tak, že klub míří do české špičky?
Já si myslím, že mládež už tam bez diskuse je. A-tým na tom pracuje každý den. Klub má vynikající rozvojový program a dnes je to už především o trpělivé práci na detailech a každodenní chuti pracovat na sto procent, která u nás panuje.
Využijete něco, co jste získal díky v angažmá v Kuvajtu? I přesto, že je hokejově daleko za námi?
Možná vás překvapím, ale v mnohých věcech ano. Jednak jsem si plně uvědomil, jak skvělé podmínky pro hokej tu máme. Je potřeba se z toho radovat a zároveň si toho vážit. A to samé učit mladé hráče. Dále jsem se během angažmá v Kuvajtu stal komunikačně schopnějším trenérem, protože bylo nezbytné porozumět jiné mentalitě. Dnes mám unikátní srovnání, které trenérské metody fungují u hráčů top kvality a u hráčů nižší úrovně. Mám díky tomu jistotu a zkušenosti, že každý hráč, který se mnou pracuje s maximálním nasazením, dostane příležitost naplnit svůj potenciál.
A chtěl byste si ještě vyzkoušet nějakou podobnou destinaci, nebo hodláte znovu zakořenit u české mládeže?
Chtěl jsem se vrátit domů a jsem spokojený. Vždycky mě bavilo rozvíjet mladé nadějné hokejisty u nás v České republice a tomu se chci i nadále věnovat. Mým momentálním cílem je s realizačním týmem posunout kluky v juniorce, jak sportovně, tak mentálně, a prožít úspěšnou sezonu.
Foto: Martin Voltr; Ronald Hansel, Juniorský hokej