Pokud bychom nezapočítali dorosteneckou baráž, pak má Raichl v nejvyšší soutěži aktuálně odehranou přesně stovku utkání. Pokud ano, pak už je to 106 zápasů. A nikdo napříč ligou se nemůže pochlubit vyšším číslem. Litvínovský talent totiž do soutěže skočil už v době, kdy byl ještě žákem.
„Každý rok je znát, každý rok jsem udělal posun. V první sezoně to bylo spíš takové oťukávání, když mě ostaršili. Bylo to fajn, ale ještě jsem neměl takový ice time, jaký bych si představoval. Ve druhém roce už jsem byl tahounem týmu, a teď taky,“ popisuje Raichl.
Na čem podle svého mínění za tu dobu nejvíce zapracoval? „Myslím, že určitě na rychlosti. Dřív jsem neměl takové rychlé rozhodování. Ale i na tvrdosti a přesnosti střel,“ přemýšlí. Jako další hráči, i on na to má svoje osobní recepty. „Ve sklepě mám střelnici, kam chodím tak třikrát týdne. V létě se snažím hodně běhat, na což během sezony není moc čas a makám hlavně na zimáku. Ale když to jde, tak se snažím běhat,“ líčí.
Ve 35 utkáních probíhající sezony zaznamenal 27 branek a 36 asistencí. Díky tomu patří do elitní pětky kanadského bodování soutěže. Na jeho kontě tak i třetím rokem převažují nahrávky, byť nijak výrazně. „Mám asi rád oboje. Střílení gólů mě samozřejmě asi baví víc, ale řekl bych, že nahrávka je moje doména. Mám rád, když někomu můžu udělat radost,“ říká s úsměvem.
Jestliže jsme mluvili o jeho progresu v průběhu let, pak i v současném ročníku jdou jeho výkony postupně nahoru. V úvodu se příliš neprosazoval, zato nyní sbírá body jako na běžícím páse.
„Ze začátku to nebylo úplně růžové. Měl jsem sice ice time, ale nebodoval jsem tolik, jak se ode mě očekávalo. Teď v té ‚podstavbě‘ vítězíme a jak se zvednul tým, tak se to odrazilo i na mé hře,“ přemítá. Náladu mu pochopitelně vylepšuje i fakt, že s Litvínovem už nemá stejné starosti jako loni, kdy chemici museli do baráže.
Ani letos sice nepostoupili ze základní skupiny do vyšší nadstavby, ale dál se perou o dodatečný postup do play-off. „Minulý rok se nám nepovedl podle našich představ. Letos už je to lepší a snad se do play-off podíváme,“ věří Raichl, byť přiznává, že podzimní zklamání z nepostupu bylo v týmu velké. „Nějak jsme se z toho ale oklepali a řekli si, že chceme postoupit zespodu.“
Přece jen se ukazuje, že v základní části Litvínov narážel i na silnější protivníky. Měl celkem nepříjemné série porážek. „Zápasy byly určitě těžší. Poučili jsme se z toho, začali jsme líp bránit a dostáváme méně gólů. Taky jsme hodně začali proměňovat přesilovky, které nám vycházejí,“ zmiňuje.
Jaký recept v početních výhodách týmu nese ovoce? „Zároveň je to hodně o improvizaci, ale taky se snažíme hrát to, co víme. Hlavním faktorem je dávat puk rychle od hokejky. To jsme si v lajně řekli všichni: Nechceme s pukem míchat. Hodně hledáme přihrávku do prázdné branky a zatím nám to vychází,“ pochvaluje si Václav Raichl.
Za poslední dobu dle jeho mínění nejvíc nakopla tým jasná výhra 6:2 nad Kometou. „Tam se hodně projevilo, že jsme na tom dobře. Porazili jsme první tým a přeskočili ho, i docela velkým rozdílem čtyř gólů. Tím jsme si potvrdili, že na to máme a že není nereálné se tam dostat,“ vybavuje si litvínovský talent.
Ve skupině O účast v play off nicméně panuje velmi dramatická situace. O dvě postupová místa v současnosti stále usiluje šest celků, a to nadstavba končí už příští víkend! Před sobotním kolem byl Litvínov třetí, ale jen s dvoubodovou ztrátou na Spartu a jednobodovou na Brno.
„Je to složité, protože na dvě místa je hrozný nátlak. Chtějí tam všichni a není to sranda. Snažíme se vyhrávat a urvat každý bod,“ burcuje Raichl, jehož mužstvo čekají v závěrečném týdnu tři přímé bitvy o postup. Jednou hraje se Spartou a dokonce dvakrát s Libercem. „S ním to byl vždycky boj a nemáme s ním moc dobré zkušenosti. Uvidíme, jak to půjde,“ dodává Václav Raichl.
Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej