ELD: Nemám si na co stěžovat, líčí Slívko. S Táborem prohání favority

Jen počítejte: Tábor už dvakrát porazil Kladno, jednou Liberec, Plzeň a v derby České Budějovice.

K tomu o gól prohrál s Mladou Boleslaví, dvakrát se Slavií a jednou znovu z Plzní. Navíc ještě dvakrát z těchto případů získal cenný bod.

To je pro mladé Jihočechy velmi pěkná vizitka! Pokud by udrželi dosavadní výkonnost, patrně by se záchranou extraligy nemuseli mít potíže. Udržet výkonnost si chce i mladý útočník Ondřej Slívko. Jako prvoročák disponuje průměrem bodu na zápas, což ho ve statistikách soutěže řadí hodně vysoko. V Táboře je přitom nováčkem.

Ondro, jak jste spokojeni s vašimi týmovými výsledky?
Já to zatím vidím velmi pozitivně. Když jsem šel do Tábora, byl jsem předem seznámený s tím, že se může stát, že v sezoně nebudeme mít tolik výher. Jak jsme ale poznávali soupeře, tak se ukázalo, že nejsou o tolik odskočení, jak jsem čekal podle výsledků z minulého roku. Z toho jsem byl příjemně překvapený.

Porazili jste Liberec nebo Plzeň, s dalšími favority jste jen těsně prohráli. Máte letos tak kvalitní tým?
Letos máme tým z větší části složený z mladších hráčů, zatímco minulý rok hráli spíše starší. Hodně dřeme. Já jsem sice nebyl na letní přípravě v Táboře, takže přesně nevím, co kluci dělali, ale slyšel jsem, že měli přípravu těžkou. Jakmile jsem nastoupil, měli jsme každý den hodně náročné tréninky. Myslím si, že se to projevilo ve hře a v těch dobrých výsledcích. A pokud jde o ty těsné porážky, řekl bych, že na nich byla znát únava z těch velkých zátěží.

V tabulce jste sice předposlední, ale na týmy před sebou ztrácíte málo. Rostou teď vaše ambice, rádi byste se posunuli výš?
Určitě. Na začátku sezony se nám hodně dařilo a byli jsme i okolo šestého místa, teď poslední dobou jsme klesli. To nám ale zas až tak nevadí. V Táboře máme cíl zachránit extraligu pro další ročníky. Není tady tak velký tlak a velké ambice, abychom byli v první pětce, ale samozřejmě kdyby se nám do ní povedlo dostat, byli bychom rádi.

To budete mít hodně náročné, ale určitě víte, že pokud se vám to nepodaří, rozhodovat bude až druhá část. Pojede se od nuly a dobré výsledky z první části vám svým způsobem nebudou k ničemu…
Je to tak. První část bereme jako přípravu na tu druhou. Kdybychom se dostali do horní nadstavby, tak bychom měli záchranu jistou, ale pokud ne, tak pro nás v uvozovkách začne sezona a budeme se prát o každý bod do poslední kapky. Neříkám, že to neděláme i teď, ale tam bude ještě větší tlak na to, abychom soutěž udrželi.

Vy jste v Táboře nováčkem. Proč jste se z Warriors vydal právě tímto směrem?
Původně jsem měl začít sezonu v Břeclavi, ale jelikož pan Dančišin hledal tři šikovné útočníky, tak jsem to šel do Tábora vyzkoušet, a uchytil jsem se tady. Zatím se mi tady hodně líbí. Mám výbornou školu, výborné spoluhráče a dostávám hodně prostoru na ledě i v trénincích. Pan trenér je komunikativní, ve všem vyhoví a pomůže. Fakt je to tady na špičkové úrovni.

Loni se vám v soutěži devátých tříd hodně dařilo. Bylo ve hře, že byste se vydal do nějakého většího klubu, například do Komety?
Ano, měl jsem tento rok ambici jít do Liberce. Jezdil jsem tam už odmalička na kempy, tak jsem tam chtěl jít, ale nevyšlo mi to. Stejně jako ve Zlíně a v jednom klubu v Německu, kde jsem to zkoušel. Tak jsme si říkali, že zkusím Tábor, protože nemám co ztratit. A to mi vyšlo.

Asi tušíte, že v elitním klubu byste neměl tolik prostoru na ledě.
To je pravda. Tady ho mám opravdu hodně. Hraju přesilovky, oslabení, první dvě lajny, všechno. Tohle kdyby se mi podařilo dostat v top týmech, tak bych byl úplně nadšený. Nemám si tady na co stěžovat.

Trenérům zatím důvěru splácíte, máte na kontě pět gólů a deset asistencí, což je na prvoročáka velmi dobrá bilance. Svědčí vám víc role tvůrce hry? Nebo jaký jste typ hráče?
I když o tom moje body nesvědčí, myslím si, že mou předností je střelba. Jako malý jsem hrál hodně individuálně, puky jsem předržoval a chtěl jsem pořád hrát sám. Minulý rok a začátkem letošního se to hodně překlopilo až do extrému, že i když jsem byl ve slotu a věděl jsem, že mám střílet, tak jsem hledal spoluhráče do prázdné brány. To byl menší problém. Teď si myslím, že se to dostává do té zlaté střední cesty, za což jsem rád. Ještě na tom hodlám hodně pracovat.

Mám z vás pocit, že hodně přemýšlíte o svých dalších krocích. Platí to i směrem k budoucnosti?
Jak už jsem říkal, jsem tady spokojený. Pokud zachráníme extraligu, tak vidím velkou naději, že bychom příští rok mohli postoupit do play off a uhrát lepší výsledky, než tady doposud byly. V tom případě bych přemýšlel nad tím, že bych tady zůstal.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej