ELD: Hokej nás všechny baví, libuje si Blažek – lídr extraligového bodování

35 gólů a 29 asistencí ve 36 zápasech. Takovou bilancí se chlubí pravák Vlastimil Blažek, jenž v Energii těží z pohody celého týmu. Zatímco loni bojoval s Kladnem o záchranu, teď bude na konci sezony usilovat o mistrovský titul.

Chápu, že kanadské body nejsou všechno, ale přesto: Letošní sezonu si musíte hodně užívat, viďte?
Je to super. S kluky jsme si perfektně sedli jak na ledě, tak i mimo led. Hrajeme dobrý hokej a všechny nás to tady baví. Pro mě osobně je to obrovský rozdíl oproti minulému roku. Tady hrajeme o dost lepší hokej, a od toho se odvíjí body i všechno ostatní.

Že máte skvělý tým, je jedna věc. Určitě je za tím ale spousta vaší osobní dříny.
Myslím si, že jsem na ledě zlepšil pohyb. Snažím se pracovat na defenzivě, které se s panem Andrysem hodně věnujeme. A taky hodně na síle, protože musím hodně zesílit.

Jak byste se charakterizoval jako hráč?
Myslím si, že spíš hraju s pukem než bez puku a jsem hodně do kombinace i zakončení.

A cítíte se být víc střelcem, nebo nahrávačem?
Řekl bych, že to mám tak padesát na padesát. Podle situace.

Jak jste se vůbec do Karlových Varů dostal?
Původem jsem z Milevska, kde jsem hrál do páté třídy. Pak jsem šel do Telče, kde jsem strávil tři roky, a potom do dorostu Kladna. Byla to dobrá zkušenost, ale ta sezona byla oproti letošní o dost horší. Na jejím konci, v dubnu po srazu reprezentace U16 v Sokolově, nám zavolal pan Andrys.

A ve Varech jste tedy naprosto spokojený?
Hokejově mi sedly o hodně líp. Na zimáku jsme většinou tak čtyři hodiny denně, obvykle máme suchou, led a potom dlouhý výběh. Všechno je tady perfektní, s každým se pracuje individuálně na tom, co potřebuje. A co se týče hry, nechávají nám volnost.

Najdete si dostatek času i na školu?
Chodím na gymnázium do prváku, přestoupil jsem z osmiletého. S hokejem to jde skloubit, ale je to hodně těžké. Musím s učiteli hodně komunikovat, protože hodně chybím.

Na vzdělání ale do budoucna myslíte?
Určitě ano. Hokejista musí mít plán B pro případ, když přijde nějaké zranění nebo podobně.

Co říkáte na týmový průběh sezony? S dorostem jste od přípravy až do října vůbec neprohráli, teď už ale porážky přichází. Dokonce i jedna vysoká.
Já si myslím, že je to super. Hrajeme fakt pěkný hokej. A porážky přišly zčásti kvůli tomu, že náš trenér teď hodně zkouší mladé. Když jsme v plné sestavě, hrajeme podle mě jako na začátku sezony a věřím, že takhle budeme pokračovat.

Pro vás přišla odměna v podobě nominace do reprezentace. Jak těžké bylo nastoupit speciálně proti Američanům, když jste tak silné soupeře ještě nikdy nepotkal?
Měl jsem už nějaké zápasy v juniorce a myslím si, že je to hodně podobné. Je to úplně jiná rychlost. Zvlášť proti těm Američanům to bylo o parník rychlejší, a taky silově a fyzicky to bylo jinde. Za pozvánku jsem rád a doufám, že budou přicházet další. Budu se snažit na sobě makat, aby přicházely.

O čem sníte?
Stejně jako asi pro každého je mým snem hrát v NHL a být co nejlepší.

Máte tam nějakého oblíbence?
Mým vzorem je David Pastrňák. Snažím se hrát hodně jako on. Líbí se mi, jak hraje do kombinace a s jakou hraje lehkostí.

Vždy byl přesně tím prototypem kluka, který si hokej neskutečně užívá. Cítíte, že to máte podobně?
Souhlasím, všechno dělal přirozeně. I pro mě je v momentální chvíli hokej zábava. On měl oproti ostatním hodně velký talent a na ledě je elegantní.

Foto: Ronald Hansel, Juniorský hokej; Aleš Krecl