13.01.2011 | Tomáš Kučera, David Schlegel

České dívky do 18 let přivezly ze Stockholmu čtvrté místo

Dívčí hokejová reprezentace do 18 let přivezla z mistrovství světa své věkové kategorie ve Švédsku výborné čtvrté místo. Vzhledem k počtu hráček a podmínkám, jaké mají děvčata v Česku, se tenhle výsledek rovná téměř zázraku, vždyť české ženy hrají v seniorské kategorii až ve třetí výkonnostní skupině. „Vybíráme dvacetičlennou nominaci prakticky z pětadvaceti hráček, takže čtvrté místo na světě je myslím vynikající,“ vysvětluje trenér reprezentace Tomáš Výtisk.
Pane trenére, jak se rodila letošní nominace, bylo obtížné vybrat ty správné hráčky, aby tým mohl ve světové konkurenci uspět?
Bylo to jako každou sezonu v téhle věkové kategorii. Oproti loňskému roku nám vypadly hráčky ročníku 1992 a přibyly nám naopak některé z ročníku 1995. Ale pomohlo nám, že už na loňském šampionátu jsme měli poměrně dost hráček ročníku 1994, na kterých byla letos větší tíha zodpovědnosti, a ty jsme se snažili vhodně doplnit. Nakonec si myslím, že byl tým poskládaný dobře.

Na loňském mistrovství světa skončily Češky jen těsně nad sestupujícím Ruskem na sedmém místě, ale zřejmě se ukázalo jako správné, že jste zařadili větší množství mladých hráček, které mohly letos bojovat o vyšší cíle...
Určitě se potvrdilo to, že bylo dobré vzít loni větší počet mladších hokejistek. Ročník 1994 je poměrně dost silný a navíc velká spousta těchto hráček ještě může nastupovat proti chlapcům.

Pojďme k samotnému turnaji. Pro boje ve skupině asi byly důležité hlavně zápasy proti Švédkám a proti Japonkám, protože při vší úctě, Spojené státy americké jsou svou úrovní ještě úplně někde jinde, je tomu tak?
Cíl byl samozřejmě jasný, postoupit do čtvrtfinále. Takže jsme se chtěli poprat o co nejlepší výsledek se Švédskem a hlavně porazit Japonsko. Se Švédkami to bylo hodně vyrovnané utkání, které jsme mohli i vyhrát, ale bohužel to dopadlo přesně naopak.

Výsledek 4:1 s Japonskem napovídá, že alespoň tenhle zápas jste měli pod kontrolou...
Podle výsledku by to tak mohlo vyznít, ale ani tenhle zápas nebyl snadný. I v něm jsme chtěli hlavně dobře bránit a vyrážet do rychlých brejků, což se nám naštěstí dařilo. Ale ani Japonky nebyly lehkými soupeřkami, dodržovaly striktně taktiku za každého stavu a docela nás pozlobily.

Ve čtvrtfinále jste pak narazili na Německo, což bylo asi trochu překvapení, že?
Je to tak, spíše jsme čekali, že budeme hrát proti Finsku, ale Němky si ve skupině vedly velmi dobře, porazily jak Finsko, tak Švýcarsko a skončily ve skupině druhé. A musím říct, že nám to i celkem vyhovovalo. Věřili jsme si na ně, protože jsme v prosinci absolvovali turnaj pěti zemí, kde jsme Německo porazili 5:0.

Čtvrtfinále je obvykle měřítkem úspěchu a neúspěchu. Jak tedy duel proti Němkám probíhal?

Myslím si, že jsme po všechny tři třetiny byli jasně lepší, ale bohužel se nám to nedařilo úplně tak vyjádřit gólově. Ale nakonec jsme dali tři góly a postoupili. Musím říct, že to trochu vypadalo, jako že se nás Němky bojí a působily odevzdaným dojmem.

Semifinále už se dá rozhodně považovat za velký úspěch, ale na postup přes Američanky jste evidentně nemysleli, že?
Amerika a Kanada jsou v dívčím hokeji úplně jinde, to se opravdu vůbec nedá srovnávat. Mají obrovský výběr, třeba ve Spojených státech amerických je stejně hokejistek, jako je v České republice hokejistů mužů! A to vůbec nemluvím o zázemí, podmínky jaké mají hokejistky za mořem jsou s našimi nesrovnatelné.

Myslíte si, že vůbec do budoucna existuje nějaká šance, jak se zámořským hokejistkám vyrovnat?
Rozhodně musím říct, že se nejen u nás, ale i ve zbytku Evropy, postupně zlepšujeme. Paradoxně nám trochu pomáhá fakt, že v mládežnických družstvech chybí kluci, a tak spousta našich děvčat nastupuje proti chlapcům a díky tomu se zlepšují a stoupá tím jejich výkonnost.

Asi nemá cenu hodnotit semifinále proti USA, které skončilo 1:14, ale co duel o bronz, k medaili nakonec nebylo až tak daleko...
Je fakt, že evropské týmy jsou poměrně vyrovnané a o to třetí místo může bojovat 5-6 družstev. Musím říct, že my jsme si pro zápas o bronz přáli spíše Švédky, které ale prohrály proti Finkám čtvrtfinále v prodloužení. Švédky jsou sice vyšší a silovější, ale nám právě takový styl protivníků vyhovuje. Ale stálo proti nám Finsko, a to nám svou rychlostí a bruslením dělalo potíže. První dvě třetiny se právě tenhle fakt projevil, a přestože ve třetí třetině jsme je zatlačili, bohužel se nám nepodařilo vstřelit gól, a tak bronz připadl Finsku.

Jaké je tedy vaše celkové hodnocení celého turnaje?
Určitě jsem s děvčaty spokojený. Kdyby mi někdo řekl před šampionátem, že skončíme na čtvrtém místě, tak bych to bral všemi deseti.

Hokej je samozřejmě kolektivní sport, ale zkuste pojmenovat největší tahounky týmu.
Musím jmenovat brankářku Veroniku Hladíkovou, která chytala už druhé mistrovství za sebou, a i v těch těžkých zápasech nás mnohokrát podržela a podávala standardně dobré výkony. V poli pak byla největší tahounkou útočnice Kateřina Solničková. To je hráčka, která jde do všeho po hlavě, bojuje, šlape a přestože má rezervy například v herních kombinacích, tak byla oporou.

Za ta léta, co působíte u reprezentačních výběrů, už jistě můžete posoudit, v čem oproti lepším celkům, nejvíce zaostáváme. Co byste jmenoval především?
Proti nejlepším týmům ze zámoří určitě zaostáváme v bruslení, zámořské hráčky jsou prostě rychlostně někde jinde a další naší Achillovou patou je koncovka, kterou se permanentně snažíme vylepšit na společných kempech. Bohužel reprezentačních srazů není během roku tolik, abychom mohli pracovat na těch základních věcech, se silovou výbavou a kvalitním bruslením už hráčky musí přicházet připraveny z klubů.

Z kolika hráček vlastně můžete vybírat v téhle věkové kategorii, dá se to nějak kvantifikovat?
Abych řekl pravdu, tak konkurenceschopných hráček na reprezentační úrovni máme tak pětadvacet, maximálně třicet a z nich vybíráme osmnáct hráček do pole a dvě brankářky.

Jak vidíte příští mistrovství světa, jaký by mohl být ten následující ročník?
Na tohle je třeba říct, že my na každý šampionát jezdíme hlavně s tím – nesestoupit. Protože je to jednorázový turnaj a na takovém se může stát cokoliv. Ale byli bychom samozřejmě rádi, aby se nám dařilo alespoň tak, jako letos, a uvidíme, zda děvčata z mladších ročníků dokáží nahradit ty odcházející.

Na závěr se zeptám, české ženy hrají až ve třetí výkonnostní skupině mistrovství světa na stejné úrovni jako třeba Velká Británie nebo Severní Korea. V kategorii osmnáctiletých jsou naše ženy čtvrté na světě. Blýská se na lepší časy?
Mladé holky rostou výkonnostně především díky tomu, že hrají s chlapci. Pak se růst zastaví, protože naše ženská liga není na takové úrovni. Jsou tam jen čtyři kvalitní týmy, které dokážou mezi sebou hrát těžké zápasy. Uvažujeme pořád o tom,jak to změnit. V uplynulé sezóně dva kvalitní celky Slavia a Karviná nenastoupily do základní části ženské ligy a hrály místo toho proti mužstvům z ligy mladšího dorostu. Karviná, jejímž jsem trenérem, tak sehrála 15 kvalitních zápasů. Bojujeme za to, aby se týmy do těchto struktur výrazněji začlenily. Je důležité, abychom i v ženské kategorii hráli důstojnou roli.

Děkuji moc za rozhovor a ať se mladým hokejistkám i vám daří co nejlépe.







Foto: Zdeněk Němec. Video: David Lukšů, Martin Chatt.